18.6 2015
Jednota tlumočníků a překladatelů zaslala na Ministerstvo financí soubor dotazů, které naformulovala naše členka Blanka Černá, týkajících se praktické aplikace zákona o DPH OD 1.1.2010 v případě přeshraniční činnosti.
{{DOTAZY JTP }}
Dotazy k DPH adresované odboru metodiky DPH – MF ČR
1. § 94 odst. 11. Řada našich členů, kteří nebyli k 31. 12. 2009 plátci DPH, se na nás obrátila se základním dotazem, zda jim skutečně vzniká povinnost registrovat se jako plátce DPH v tuzemsku v souvislosti se službou poskytnutou osobě povinné k dani do jiného členského státu EU, pokud povinnost přiznat a zaplatit s touto službou související DPH nevzniká jim, ale příjemci dotčené služby. V novele zákona zůstává totiž zachována možnost stát se plátcem DPH na základě vlastního uvážení, pokud obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců nepřekročí 1 milion Kč (§ 6 odst. 1). Zahraniční kolegové nás např. informovali, že na Slovensku, v Německu, Francii a Itálii se tlumočníci a překladatelé musí sice registrovat jako subjekty poskytující služby osobě registrované jako plátce DPH v jiném členském státu EU, na základě registrace obdrží identifikační číslo pro intrakomunitární operace podléhající DPH, ale při poskytování služeb tuzemským subjektům zůstává i nadále v platnosti ustanovení o povinné registraci k DPH pouze v případě, kdy obrat překročí stanovený limit. Na základě tohoto zjištění usuzujeme, že povinnost registrace k DPH ve vztahu k tuzemským subjektům není stanovena směrnicí Rady 2008/8/ES a nebylo tudíž nutné předchozí ustanovení měnit.
Skutečně přeložení byť jen jedné jediné stránky pro klienta, osobu povinnou k dani a plátce DPH se sídlem v jiném členském státu EU, zakládá povinnost překladatele stát se plátcem DPH a DPH fakturovat všem stávajícím i novým klientům v tuzemsku (kromě výjimek uvedených v zákoně)? Pokud ano, nebylo by možné uvažovat v rámci příští novely o návratu k předchozímu stavu, tzn. omezit povinnost OSVČ, neplátce DPH, na registraci k intrakomunitárním operacím a ponechat možnost fakultativní registrace k DPH pro vnitrostátní operace, pokud obrat nepřekročí zákonem stanovený limit?
Někteří daňoví poradci zastávají názor, že povinnost registrovat se jako plátce DPH vzniká OSVČ i na základě zakoupení zboží (v našem případě např. softwaru) od plátce DPH registrovaného v jiném členském státu. Příjemci (překladateli) v tomto případě údajně vzniká nejenom povinnost se přihlásit jako plátce DPH, ale zároveň přiznat a odvést DPH v ČR. Skutečně se neplátce DPH zakoupením daného zboží stává povinně plátcem DPH i ve vnitrostátních vztazích?
2. § 68 odst. 7 až 9. Zastupitelské úřady, mezinárodní organizace, instituce a orgány EU, složky ozbrojených sil členských států jsou ve všech členských státech osvobozeny od daně? Poskytnutím služby těmto organizacím, bez ohledu na místo plnění, povinnost registrace k DPH nevzniká?
Pokud je tlumočník/překladatel plátcem DPH, musí na faktuře pro tyto organizace/orgány uvést důvod, proč nefakturuje DPH? Musí je uvést v souhrnném hlášení?
3. § 10b Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb. V případě tlumočení/překladu pro zahraničního klienta, plátce DPH registrovaného v jiné členské zemi, na určité akci v České republice, kterou lze označit za vzdělávací nebo kulturní akci, případně školení, je místem plnění místo, kde probíhá tlumočení/překlad, tzn. ČR a povinnost registrace nevzniká (uplatnění zvláštních pravidel)? Je nutné tuto skutečnost uvést na faktuře s odvoláním na český zákon a příslušnou směrnici EU?
V případě, kdy služby poskytnuté v ČR pro plátce DPH registrovaného v jiné členské zemi EU nelze označit za služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb, vzniká povinnost přiznat a uhradit DPH příjemci služby a zároveň poskytovateli služby (tlumočníkovi/překladateli) vzniká povinnost registrovat se jako plátce DPH v ČR?
{{ODPOVĚDI MF: }}
V odpovědi na Váš dotaz ve věci uplatnění odpočtu při registraci za plátce DPH č.j. 49/20358/2010-491 ze dne 15. 3. 2010 {{Ministerstvo financí uvedlo, že není oprávněno k závaznému výkladu právních předpisů a rovněž k poskytování daňového poradenství v individuálních záležitostech s tím, že takovou činnost může provádět příslušný správce
daně.}}
Proto k Vašim dotazům ze dne 3. 2. 2010 sděluje pouze následující :
1. V souvislosti s poskytnutím služby podle § 9 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákona“), s místem plnění v jiném členském státě, má osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, povinnost zaregistrovat se podle § 94 odst. 11 zákona za plátce daně z přidané hodnoty. Toto ustanovení je speciální oproti
obecným ustanovením § 94 odst. 1 a odst. 18 zákona. Proto vzniká povinnost registrace i přes to, že osoba povinná k dani nedosahuje obratu stanoveného pro registraci jak uvádí § 94 odst. 1 zákona nebo se dobrovolně pro registraci nerozhodne a daň přiznává příjemce služby. S poskytnutím služby podle § 9 odst. 1 zákona souvisí
i podávání souhrnného hlášení podle § 102 zákona.
Povinnost registrace vzniká i v případě pořízení zboží (software se posuzuje pro účely DPH jako služba) z jiného
členského státu při dosažení částky uvedené v § 94 odst. 6 zákona (pozn. - když hodnota tohoto zboží/služby přesáhne částku 326 000 Kc!) i při pořízení nového dopravního prostředku podle § 94 odst. 7 zákona nebo při pořízení služby podle § 94 odst. 8 a 9 zákona.
2. Osoby požívající výsady a imunitu postupují zejména podle § 80 (ozbrojené síly cizích států podle § 86) zákona, podle kterého je jim daň uplatněná dodavatelem při poskytnutí plnění na základě jimi podaných žádostí správcem daně vracena. Pokud jde o osvobození podle § 68 odst. 7 až 9 zákona, musí být toto osvobození odběratelem
doloženo. K službám, které jsou těmto osobám poskytovány podle § 9 odst. 2 zákona, se souhrnné hlášení nepodává.
3. Místo plnění u tlumočnických a překladatelských služeb se posuzuje podle § 9 zákona a na tom nic nemění ani skutečnost, že jsou tlumočeny či překládány vzdělávací či jiné služby uvedené v § 10b zákona.
Závěrem Ministerstvo financí znovu připomíná, že s dotazy na uplatňování daně z přidané hodnoty je třeba se obracet na osoby k této činnosti oprávněné – tj. daňové poradce, ev. na správce daně.