0. Příručka pro začínající tlumočníky aneb Jak se vyznat v džungli předpisů a byrokratických požada

1. Úvod

Tlumočení může na první pohled vypadat jako snadná záležitost, která je jen otázkou jazykových znalostí. Ve skutečnosti se jedná o mimořádně náročné povolání, které vyžaduje komplexní znalosti a schopnosti. Světová zdravotnická organizace řadí tlumočnickou profesi dokonce mezi tři nejnáročnější povolání, hned za astronauty a piloty vysokorychlostních letadel. Tlumočníci jsou ve své práci vystaveni velkému stresu. Jsou na ně kladeny vysoké požadavky, zejména pokud jde o koncentraci, cit pro jazyk, paměť, dělenou pozornost a široký všeobecný přehled. A i v případě, že tlumočník splňuje všechny tyto nároky, nemá ještě vůbec vyhráno. Dnes působí většina tlumočníků na volné noze, a tak kromě zvládnutí samotné tlumočnické profese musí být tlumočník schopen se sám prosadit na trhu, kde vládne tvrdá konkurence. To předpokládá alespoň základní ekonomické znalosti: jak zahájit samostatně výdělečnou činnost, jaké povinnosti vyplývají pro tlumočníky na volné noze ze zákona, jak získat a udržet si zákazníky, jak vyjednávat o ceně, jak postupovat proti neplatičům atd.

Cílem této práce je podat stručný přehled o tom, jak zahájit tlumočnickou činnost, jaké základní povinnosti z toho pro tlumočníka vyplývají a jaké právní předpisy upravují činnost tlumočníků. Obsahem této práce je také daňová reforma a její dopad na tlumočníky na volné noze.

2. Tlumočnická činnost – způsob výkonu

2.1. Podnikání v České republice

V České republice mohou lidé podnikat dvěma způsoby, jako fyzická osoba na základě živnostenského listu nebo koncese nebo jako právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravuje obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.). Obchodní zákoník rozlišuje tyto právní formy podnikání: společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost a družstvo. Činnost podnikatelských subjektů, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění, se řídí ustanoveními živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb.).

Tlumočník může být buď v trvalém pracovním poměru nebo působit na volné noze, což je případ většiny tlumočníků v České republice. Tlumočníci na volné noze vykonávají svou činnost nejčastěji na základě živnostenského listu. Tlumočnickou činnost lze dále vykonávat na základě smlouvy o činnosti podle občanského zákona, na základě autorské smlouvy podle autorského zákona nebo podle zákona o soudních znalcích a tlumočnících. Tato práce je zaměřena na tlumočnickou činnost vykonávanou na základě živnostenského oprávnění.

2.2. Výhody a nevýhody podnikání fyzické osoby

Zahájení podnikání fyzické osoby je velmi jednoduché a je spojeno pouze s minimálními výdaji. V případě ohlašovací činnosti jako je tlumočení lze zahájit podnikatelskou činnost ihned po ohlášení. Stejně snadné jako zahájení činnosti je i její přerušení nebo ukončení. Za předpokladu, že podnikatel není zapsán v obchodním rejstříku a jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 25 milionů Kč, nemusí vést podvojné účetnictví, ale jen daňovou evidenci. Fyzická osoba může při zjišťování dílčího základu daně uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Tlumočníci uplatňují výdaje ve výši 50 % dosažených příjmů.

Nevýhodou je, že fyzická osoba ručí za své závazky neomezeně, což může představovat vysoké riziko. Toto riziko lze kompenzovat vhodným pojištěním odpovědnosti (pojištění odpovědnosti za škodu z činnosti překladatele a tlumočníka). Tato forma podnikání často vyžaduje nejenom odborné znalosti v příslušném oboru, ale také základní ekonomické znalosti, protože podnikatel většinou sám zajišťuje veškerou administrativu související s podnikáním. Na rozdíl od trvalého pracovního poměru nemá tlumočník na volné noze jistotu stálého příjmu.

3. Živnostenské podnikání

3.3. Podnikání na základě živnostenského oprávnění

Následující oddíl se věnuje výkonu tlumočnické činnosti občany České republiky na základě živnostenského oprávnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Živnostenské oprávnění nelze přenést na jinou osobu. Podnikatel může provozovat více živností. Stačí, aby pro každou z nich měl živnostenské oprávnění.

Tlumočnická činnost patří mezi volné živnosti. Je uvedena v seznamu oborů volných živností v příloze nařízení vlády č. 140/2000 Sb. v aktuálním znění jako překladatelská a tlumočnická činnost. Obsahovou náplň živnosti definuje příloha č. 4 nařízení vlády č. 469/2000 Sb. v aktuálním znění takto: „…Tlumočení z jednoho jazyka do druhého a tlumočení do a ze znakové řeči pro účely cestovního ruchu, obchodní jednání a podobně. Obsahem živnosti není tlumočení sloužící potřebám řízení před soudy a správními orgány nebo v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob, překlady literárních děl jako využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich autory.“.

Specifickou kategorii tlumočníků představují soudní tlumočníci, které jmenuje předseda krajského soudu. Tlumočnickou činnost v řízení před státními orgány upravuje zvláštní zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

„Běžná“ tlumočnická činnost se řídí zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Ten definuje v § 2 živnost jako „soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“

3.4. Podmínky provozování živnosti tlumočnická činnost

Tlumočnickou živnost může provozovat každá fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky živnostenského zákona stanovené v § 6 tohoto zákona.
-Musí dosáhnout věku 18 let.
-Musí být způsobilá k právním úkonům.
-Musí být bezúhonná (podrobněji viz § 6 živnostenského zákona).
-Nesmí mít nedoplatky vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení, což doloží potvrzením příslušného úřadu, a vůči zdravotním pojišťovnám. K tomu stačí doložit čestné prohlášení.

Jelikož tlumočnická činnost je živnost volná, zákon nevyžaduje pro její provozování prokázání odborné ani jiné způsobilosti a stačí splnění výše uvedených všeobecných podmínek.

3.5. Ohlášení živnosti

Tlumočnická činnost patří mezi ohlašovací živnosti. To znamená, že při splnění stanovených podmínek ji smí tlumočník provozovat na základě ohlášení. Jinými slovy nepotřebuje koncesi. Oprávnění provozovat tuto živnost vzniká dnem ohlášení živnosti (viz § 10 odst. 1 živnostenské zákona). Tlumočník, který chce získat živnostenské oprávnění k tlumočnické činnosti, musí živnost ohlásit neboli vyplnit formulář Ohlášení živnosti. Živnostník má kromě živnostenského úřadu registrační povinnost také vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a případně úřadu práce, do jejichž evidence se musí přihlásit.

Na finančním úřadu se musí přihlásit k registraci daně z příjmů fyzických osob, příp. k DPH (je-li plátcem DPH), dani z nemovitosti a silniční dani, a to do 30 dnů ode dne, kdy je oprávněn vykonávat podnikatelskou činnost.

České správě sociálního zabezpečení musí do 8 dnů oznámit zahájení samostatně výdělečné činnosti a přihlásit se k důchodovému a nemocenskému pojištění.

Zdravotní pojišťovně musí oznámit zahájení nebo ukončení samostatně výdělečné činnosti.

3.6. Živnostenský rejstřík

Při ohlášení živnosti uvádí tlumočník řadu údajů, které jsou potom zapsány do živnostenského rejstříku. Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který spravuje Živnostenský úřad České republiky a který provozují obecní živnostenské úřady (§ 60 živnostenského zákona). Do živnostenského rejstříku se zapisují údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti. Většina z nich je součástí veřejné části seznamu a jako takové jsou tyto informace volně přístupné veřejnosti. Kdokoli má právo do této části seznamu nahlížet a pořizovat z ní výpisy nebo opisy. Z neveřejné části lze získat výpis a opis pouze, pokud žadatel osvědčí právní zájem. Veřejná část je dostupná také v elektronické podobě na adrese www.zivnostenskyrejstrik.cz.

Fyzická osoba uvádí v ohlášení živnosti mimo jiné následující údaje:
-ulici, číslo popisné a orientační, poštovní směrovací číslo, rodné číslo;
-prohlášení, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, nebo zda jí bylo v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4;
-místo podnikání;
-předmět podnikání;
-identifikační číslo, bylo-li přiděleno;
-provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění;
-datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou.

3.7. Jednotný registrační formulář

Dnem 1. 8. 2006 byla na obecných živnostenských úřadech zřízena tzv. centrální registrační místa, která značně zjednodušují celý registrační proces. Již není nutné navštívit všechny výše uvedené úřady. Při ohlášení živnosti může tlumočník zároveň rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům — finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Pro tento účel zavedla novela živnostenského zákona (zákon č. 214/2006 Sb.) jednotný formulář, který je k dispozici na centrálních registračních místech. Přihlášení do evidence lze tak provést hromadně prostřednictvím tohoto jednotného registračního formuláře. Ten pak stačí odevzdat, buď osobně nebo poštou, na živnostenském úřadě podle místa trvalého bydliště tlumočníka.

Jednotný registrační formulář tak nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musí učinit před vstupem do podnikání, ale i během podnikání na výše uvedených úřadech (na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, úřadu práce a zdravotní pojišťovně). Požadované náležitosti z jednotlivých úřadů se sjednotily do jednoho formuláře a podnikatel již nemusí opakovaně vyplňovat totožné, zejména identifikační údaje, na registračních či přihlašovacích formulářích určených pro všechny dotčené orgány.

Existují dva základní typy jednotných registračních formulářů, podle toho zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Tlumočník vyplňuje formulář určený fyzickým osobám. Jednotný registrační formulář umožňuje následující registrace/přihlášky do evidencí:

Ve vztahu k živnostenskému úřadu:
-ohlášení živnosti;
-žádost o koncesi;
-oznámení změny, resp. doplnění údajů dle § 49, resp. § 56 živnostenského zákona;
-žádost o zrušení živnostenského oprávnění;
-oznámení o zahájení/ukončení provozování živnosti v provozovně;
-oznámení o přerušení provozování živnosti;
-oznámení o pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno.

Ve vztahu k finančnímu úřadu
(Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby)
-přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob;
-přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty;
-přihláška k dani z nemovitosti;
-přihláška k dani silniční;
-přihláška k registraci pro plátcovy pokladny;
-přihláška k registraci - odštěpné závody a provozovny;
-přihláška k dani z příjmů jako plátci:
- daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků;
- daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně;
- zajišťující daň.

Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:
-oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ;
-přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.

Ve vztahu k úřadu práce:
-hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení (týká se jak fyzické, tak právnické osoby)

Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:
-oznámení pojištěnce (fyzické osoby) o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti.
K formuláři ohlášení živnosti musí tlumočník/ohlašovatel dále přiložit (§ 46 živnostenského zákona):
-Výpis z evidence Rejstříku trestů ČR, který nesmí být starší 3 měsíců. Pokud není tento výpis k Ohlášení přiložen, živnostenský úřad si jej vyžádá od správce Rejstříku trestů sám.
-Doklady o tom, že podnikatel nemá žádné nedoplatky vůči finančnímu úřadu (např. z minulého podnikání) a vůči správě sociálního zabezpečení. Doklad vyhotoví místně příslušné úřady (finanční úřad a správa sociálního zabezpečení) a nesmí být starší 3 měsíců.
-Výpis z obchodního rejstříku, ne starší 3 měsíce, je-li podnikatel v obchodním rejstříku zapsán.
-Doklad o zaplacení správního poplatku za každou ohlašovanou živnost či žádost o koncesi.

3.8. Poplatky

Založení živnosti je poměrně levnou záležitostí. Správní poplatek za vydání živnostenského listu činí 1000,- Kč za každou ohlašovanou živnost. Pokud si tlumočník obstarává sám i výpis z Rejstříku trestů České republiky, zaplatí správci trestního rejstříku ještě 50 Kč.

3.9. Vydání živnostenského listu (§ 47 živnostenského zákona)

Živnostenský list představuje průkaz živnostenského oprávnění. Vyplnil-li tlumočník správně formulář a splňuje-li všechny podmínky stanovené živnostenským zákonem (viz výše uvedené všeobecné podmínky provozování živnosti), živnostenský úřad mu vydá nejpozději do 15 dnů od doručení ohlášení živnosti živnostenský list (§ 47 odst. 1 ŽZ: „Má-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, podnikatel splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list.“). V případě, že výpis z trestního rejstříku obstarává živnostenský úřad, tato 15denní lhůta pro vydání živnostenského listu se prodlužuje o dobu ode dne odeslání žádosti o výpis až po jeho doručení živnostenskému úřadu (§ 47 odst. 5). Pokud ohlášení nemá všechny předepsané náležitosti, živnostenský úřad vyzve tlumočníka, aby závady odstranil. Zároveň mu stanoví přiměřeně dlouhou lhůtu na odstranění těchto závad (min. 15 dnů).

Jak již bylo řečeno, tlumočnická činnost patří mezi ohlašovací živnosti, takže tlumočník může začít podnikat již ode de ohlášení živnosti, tedy ještě před vydáním živnostenského listu, resp. po novele živnostenského zákona před výpisem z živnostenského rejstříku.

3.10. Povinnosti živnostníka

Z živnostenského zákona vyplývají pro živnostníky také určité povinnosti. Tlumočník musí zajistit v místě podnikání (většinou trvalé bydliště) přijímání písemností (§ 31 odst.16). Toto ustanovení se novelou zákona zrušuje, ale z praktického hlediska se nic nemění. Podnikatel je totiž nadále povinen viditelně označit místo podnikání, liší-li se od bydliště, takže nemůže namítat, že nemohl pro svou nepřítomnost přijmout nějaké rozhodnutí příslušného úřadu.

Pokud dojde u tlumočníka k nějakým změnám údajů, které uvedl při ohlášení činnosti (např. změna příjmení, změna bydliště atd.), je povinen ohlásit tyto změny živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Od 1. 7. 2008 to neplatí pro změny, které jsou již zapsané v obchodním rejstříku (§ 49 odst. 1 ŽZ: „Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané do obchodního rejstříku.“).

Má-li tlumočník v úmyslu přerušit provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, musí to předem písemně oznámit živnostenskému úřadu, stejně jako pokračování v přerušené živnosti. Provozování živnosti lze přerušit vždy nejdéle na dobu 2 let. Provozování živnosti je přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení (§ 31 odst.12).

Na živnostníka se samozřejmě nevztahují pouze ustanovení živnostenského zákona, ale i další právní předpisy jako například občanský a obchodní zákoník.

3.11. Novela živnostenského zákona

Od 1. 7. 2008 nabývá účinnosti novela živnostenského zákona.Ve Sbírce předpisů rozeslané dne 17. dubna 2008 je pod číslem 130 uveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela s sebou nese několik změn ve prospěch živnostníků. Zkracuje se lhůta pro vydání živnostenského oprávnění od ohlášení živnosti z 15 na 5 dnů (§ 47 odst. 1 ŽZ: „Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis.“). Živnostenský list nahrazuje jediný dokument, výpis z živnostenského rejstříku, a podnikatel tak bude moci prokazovat oprávnění k provozování více živností jediným dokladem.

Dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat živnost se prokazuje dosavadním průkazem živnostenského oprávnění až do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá živnostenský úřad na žádost tlumočníka nebo na základě oznámení změny.

Správní poplatek za ohlášení živnosti při vstupu do podnikání činí nadále 1000 Kč, ale další ohlášení živnosti je zpoplatněno pouze částkou 500 Kč. Pokud již tedy tlumočník má nějaké jiné živnostenské oprávnění, zaplatí za ohlášení tlumočnické činnosti již jen 500 Kč. Pokud ohlásí podnikatel více činností najednou, zaplatí pouze jeden poplatek. Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost bude stát 20 Kč za každou i započatou stránku. Za vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny zaplatí tlumočník 100 Kč, což odpovídá dosavadnímu poplatku za vydání živnostenského listu po provedení oznámené změny.

4. Zdravotní pojištění

o Právní předpisy

Veřejné zdravotní pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví pak zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

4.1. Pojištěnec a plátce pojistného

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou zdravotně pojištěny všechny „osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky“ (§ 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.). Zdravotní pojištění vzniká dnem narození a zaniká úmrtím pojištěnce (§ 3 zákona č. 48/1997 Sb.).

Pojištěnec si může vybrat zdravotní pojišťovnu a může ji změnit jednou za 12 měsíců. Na českém trhu působí tyto zdravotní pojišťovny:
-Česká národní zdravotní pojišťovna
-Hutnická zaměstnanecká pojišťovna
-Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
-Revírní bratrská pokladna
-Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
-Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
-Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
-Zdravotní pojišťovna METAL - ALIANCE
-Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

Osoba samostatně výdělečně činná je plátcem pojistného, pokud za ni neplatí pojistné stát (viz § 7 zákona č. 48/1997 Sb.). Dnem zahájením samostatné výdělečné činnosti vzniká OSVČ povinnost platit zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna, pojistné. Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. (§8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.).

4.2. Povinnosti pojištěnce OSVČ vůči zdravotní pojišťovně
-Je povinen nejpozději do 8 dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo, pohyby na účtu atd.). Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu, nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.
-Je povinen odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozen.
-Je povinen do 8 dnů po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byl ve zdaňovaném období pojištěn, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Současně s přehledem je povinen předložit i doklad o dni podání daňového přiznání a doplatit ve stejné lhůtě případný nedoplatek pojistného. I pojištěnec, je-li osobou samostatně výdělečně činnou, ale podle zvláštního předpisu není povinen podávat daňové přiznání, je povinen podat přehled do 8. dubna roku následujícího po roce, za který se PŘEHLED podává. Jedná-li se o pojištěnce (osobu samostatně výdělečně činnou), který účtuje v hospodářském roce, je povinen vždy do 31. března kalendářního roku oznámit své zdravotní pojišťovně, ke kterému datu bude daňové přiznání podávat, pokud ho podává po 31. březnu.
-V případě opravy v daňovém přiznání je povinen do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k oprav daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl ve zdaňovaném období pojištěn, opravný přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné.

4.3. Platba pojistného na zdravotní pojištění

OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Pojistné se platí v české měně a plátce je povinen si sám vypočítat výši záloh. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Pojistné se hradí buď bezhotovostním převodem z účtu nebo v hotovosti poštovní poukázkou. Od roku 2006 činí vyměřovací základ u osoby samostatně výdělečně činné 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. V roce zahájení činnosti platí OSVČ zálohy na pojistné vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanovila zálohy vyšší.

Měsíční zálohy na pojistné nemusí platit OSVČ v takových měsících, ve kterých:
-nemá určen minimální vyměřovací základ;
-je současně zaměstnancem, přičemž zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů a samostatná výdělečná činnost jen vedlejším zdrojem. Takováto osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po podání daňového přiznání. Osoby, které daňové přiznání nepodávají doplatí pojistné do 8. dubna následujícího roku.

4.4. Maximální a minimální vyměřovací základ

Zákon č. 592/1992 Sb. definuje minimální a maximální vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí minimální a maximální výše záloh na pojistné.

Minimální vyměřovací základ
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Od 1. 1. 2008 činí minimální záloha na pojistné 1 456 Kč (13,5 % z částky 10 780 Kč, což je 50 % z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2006, které jsou vynásobené koeficientem 1,0753). Částka 1 456 Kč představuje minimum a nevrací se ani v případě dosažení ztráty za rozhodné období.
Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ OSVČ činí od 1. 1. 2008 čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. že se pro rok 2008 vychází z částky 21 560 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2008 činí 1 034 880 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ je 86 240 Kč a maximální záloha na pojistné činí 11 643 Kč.

4.5. Výpočet výše pojistného

Sazba pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z příjmů po odpočtu výdajů. Do výpočtu se zahrnují pouze příjmy a výdaje dosažené v příslušném roce. Kromě toho zákon stanoví minimální a maximální pojistné. Měsíční pojistné se pak stanoví jako roční pojistné děleno počtem měsíců, po které byla výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů.
Roční pojistné = 0,135 x 0,5 x (příjmy – výdaje)
Např.:
Má-li tlumočník roční příjem 360 000 Kč (30 000 Kč měsíčně) a uplatňuje-li paušální výdaje (50 % z dosažených příjmů = 180 000 Kč), jeho roční pojistné činí 12 150 Kč.
0,135 x 0,5 (360 000 – 180 000) = 0,135 x 0,5 x 180 000 = 0,135 x 90 000 = 12 150

4.6. Zálohy na pojistné

Zálohy OSVČ jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného za příslušný rok je vždy splatný do 8 dnů ode dne, kdy bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání za příslušný rok. Tzn. že při podání daňového přiznání např. 12. 2. 2008 bude doplatek splatný do 20. 2. 2008, přestože termín pro podání přehledu bude až 30. 4. 2008. U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek splatný do 8. dubna.

4.7. Nemoc u OSVČ

Je omylem předpokládat, že za měsíce, ve kterých byla OSVČ nemocná, nemusí platit pojistné. To platí pouze pro ty kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou. Za tyto měsíce nemusí platit zálohy na pojistné a nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ. Přesto je při ročním vyúčtování OSVČ povinna zaplatit pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období, tj. i za měsíce, kdy byla v pracovní neschopnosti.

4.8. Samostatná výdělečná činnost vykonávaná vedle zaměstnání

Někdy se OSVČ chybně domnívají, že výkon samostatné výdělečné činnosti vykonávaný vedle zaměstnání, ve kterém je hrazeno pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, se automaticky považuje za vedlejší zdroj příjmu.

Pokud příjmy ze zaměstnání převyšují příjem ze samostatné výdělečné činnosti, je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů.

Pokud však příjem (po odpočtu výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti je vyšší než příjmy ze zaměstnání (i když je pojistné zaměstnavatelem odváděno z vyšší částky než z minima), je samostatná výdělečná činnost považována za hlavní zdroj příjmů a OSVČ je povinna platit měsíční zálohy.

V případě vedlejší výdělečné činnosti není podnikatel povinen platit zálohy. Vše zaplatí na konci roku na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích.

4.9. Přehled o příjmech a výdajích

Přehled o příjmech a výdajích se po skončení roku podává zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. V obou tiskopisech se uvádí příjmy a výdaje jako v daňovém přiznání. Podnikatel si sám vypočítá kolik má doplatit nebo kolik činí jeho přeplatek a vypočítá si novou výši záloh na následující rok. Oba přehledy je třeba podat vždy po skončení roku do konce dubna, nejpozději do 8 dnů od podání daňového přiznání, spolu s dokladem o datu podání daňového přiznání.

5. Sociální zabezpečení

o Právní předpisy

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Sociální zabezpečení upravují tyto právní předpisy:
-zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění;
-zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení;
-zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
-zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

5.1. OSVČ

Tlumočník, který podniká na základě živnostenského oprávnění, je osobou samostatně výdělečně činnou. Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. považuje za OSVČ osobu, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost a ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let. Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí mimo jiné provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona, výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení přijmu, pokud se podle prohlášení osoby konající tuto činnost jedná o soustavný výkon. Za výkon těchto činností se nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.

5.2. Účast OSVČ na pojištění

Zákon ukládá OSVČ povinnost účasti na důchodovém pojištění a platby příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je dobrovolné. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Z výše zaplaceného pojistného na důchodové pojištění se odvíjí nejen výše starobního či invalidního důchodu samotné OSVČ, ale také výše pozůstalostních důchodů (vdovského či sirotčího).

Vykonává-li OSVČ vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, platí povinně pojistné na důchodové pojištění, pokud tak činila v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění. To znamená, že její příjem po odpočtu výdajů z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl rozhodné částky. V roce 2007 to byla částka 48 334 Kč, popř. částka snížená o částku 4 028 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, pobírala peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, vykonávala službu v ozbrojených silách.

5.3. Povinnosti OSVČ
-platba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
-každoroční podávání přehledu o příjmech a výdajích;
-oznamovací povinnost (zahájení, znovuzahájení, ukončení samostatné výdělečné činnosti, vždy do 8. dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci vzniku dané skutečnosti).

5.4. Pojistné

Sazba povinného pojistného činí 29,6 % (28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti) z vyměřovacího základu a zaokrouhluje se směrem nahoru. Pojistné na nemocenské pojištění činí 4,4 % z měsíčního vyměřovacího základu. Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ se stanoví jako 50 % příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v kalendářním roce, za který se pojistné platí

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v daném roce pro výkon hlavní nebo vedlejší činnosti a počtu kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti. V roce 2007 činil minimální měsíční vyměřovací základ 5 035 Kč pro hlavní činnost a 2 014 Kč pro vedlejší činnost. Do tohoto počtu kalendářních měsíců se nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou službu. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro snížení.

Rovněž se stanovuje maximální vyměřovací základ. S účinností od 1. 1. 2008 činí maximální vyměřovací základ částku ve výši 48násobku průměrné mzdy - pro rok 2008 činí tato částka 1 034 880 Kč. Maximální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro placení záloh na pojistné v roce 2008 bude 86 240 Kč, tedy 4násobek průměrné mzdy.

5.5. Stropování pojistného

Pro OSVČ se v roce 2008 zavádí tzv. stropování pojistného. Například OSVČ, která se v roce 2008 účastní důchodového pojištění také jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhne maximálního vyměřovacího základu, nebude povinna platit zálohy od kalendářního měsíce roku 2008, v němž to oznámí a doloží příslušné OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení)-

5.6. Zálohy na pojistné

OSVČ platí buď:
-pojistné na důchodové pojištění nebo
-zálohy na pojistné a doplatek tohoto pojistného.

Záloha na pojistné je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí, do 8. dne kalendářního měsíce následujícího. Výše zálohy se stanoví z 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla činnost vykonávána, tj. z měsíčního vyměřovacího základu. Za měsíce, v nichž činnost nebyla vykonávána, se považují jen měsíce před zahájením činnosti a po jejím skončení.

5.7. Vedlejší a hlavní samostatná výdělečná činnost

Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:
-vykonávala zaměstnání a příjem ze zaměstnání, kterého v tomto roce dosáhla, činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se účast OSVČ na pojištění posuzuje. Příjmem se rozumí vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnanců dosažený v kalendářním roce, za který se účast pojištění OSVČ posuzuje a dávky nemocenského pojištění, které byly do tohoto roku zúčtovány.
-měla nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod;
-měla nárok na rodičovský příspěvek nebo osobně pečovala o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II až IV;
-vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu;
-byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium);
-byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

5.8. Přehled o příjmech a výdajích OSVČ

Každá OSVČ, která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou OSSZ na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání, nejpozději však do 30. 4. 2009. Přehled podávají i ty OSVČ, které mají nulový příjem a nepodávají daňové přiznání. Tyto OSVČ musí přehled za rok 2008 podat do 31. 7. 2009.

Na základě podaného přehledu se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění, tzn. že se z uvedených údajů stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které je OSVČ povinna za uplynulý kalendářní rok zaplatit. Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat přehled o příjmech a výdajích nebo přeplatek pojistného, který OSSZ OSVČ vrátí, pokud neexistují vůči OSSZ splatné závazky. Do úhrnu záloh na pojistné na důchodové pojištění se nezapočítává uhrazené pojistné na nemocenské pojištění.

Pokud OSVČ uvede do přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, musí tyto údaje doložit nejpozději spolu s tímto přehledem. Neučiní-li tak, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní, přičemž na pozdější doložení není brán zřetel.

Přehled lze podat na příslušnou správu sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu OSVČ, osobně nebo poštou, nebo elektronicky přes Portál veřejné správy nebo na tzv. e podatelnu. E-podání vyžaduje zaručený elektronický podpis. Tiskopisy jsou k dispozici na pracovištích správy sociálního zabezpečení nebo si lze vytisknout (i černobíle) formulář na webu České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz).

6. Daně a daňová evidence

o Daňová povinnost

Tlumočník působící na základě živnostenského oprávnění je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob a má daňovou povinnost (za předpokladu, že má bydliště na území České republiky nebo se zde obvykle, tj. alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, zdržuje). Tato daňová povinnost se vztahuje nejenom na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, ale také na příjmy plynoucí ze zdrojů ze zahraničí. Tlumočí-li tlumočník například na konferenci v Miláně pro italského klienta, daní tento příjem v České republice stejně jako příjmy za tlumočení pro české klienty na českém trhu. Příjmy v cizí měně musí ocenit v korunách jednotným kursem, denním nebo pevným. Jednotný kurs je uveden na stránkách Ministerstva financí ČR.

6.1. Daňové přiznání

Poplatník je nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do 31. března za předchozí kalendářní rok, povinen podat na příslušném finančním úřadě řádné daňové přiznání. Vypočítaná daň je splatná nejpozději v den termínu pro podání daňového přiznání. Pokud daňové přiznání poplatníka zpracovává a předkládá daňový poradce, termín pro jeho podání se posouvá na 30. červen, nicméně poplatník musí odevzdat na finančním úřadu do konce března plnou moc ve prospěch svého poradce. Daňové přiznání nemusí podávat tlumočník, jehož roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč.

Tiskopisy (Přiznání k dani z příjmů fyzických osob) pro podání daňového přiznání jsou k dispozici na všech finančních úřadech. Kromě toho je možné si je stáhnout na internetu na stránkách České daňové správy nebo Ministerstva financí České republiky a vytisknout. Přiznání lze podat osobně nebo prostřednictvím zplnomocněného zástupce, poslat poštou či ho podat elektronicky, což vyžaduje zaručený elektronický podpis, pokud elektronické podání nedoplňuje podání vytištěné verze.

6.2. Předmět daně (§ 3 zákona o daních z příjmů)

V daňovém přiznání uvádí tlumočník veškeré své příjmy z tlumočnické činnosti (i nepeněžité), které jsou podle § 3 odst. 1b zákona o daních z příjmů předmětem daně jako „příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti“. Pokud je tlumočník zároveň zaměstnán, musí v daňovém přiznání uvést také všechny své příjmy ze závislé činnosti. To znamená své příjmy, které dostává jako zaměstnanec. Předmětem daně jsou také příjmy z kapitálového majetku (například dividendy), z pronájmu (pozor, nejenom z pronájmu nemovitostí, ale také movitých věcí) a ostatní příjmy jako například z příležitostné činnosti, sportovní výhry atd. Na žádný z těchto příjmů nesmí tlumočník při vyplňování daňového přiznání zapomenout.

6.3. Výdaje

Od příjmů z tlumočnické činnosti odečítá tlumočník výdaje. Zde má dvě možnosti. Buď uplatní výdaje, které prokazatelně vynaložil na dosažení, zajištění a udržení příjmů (může se jednat o cestovní výlohy, zakoupení počítače, diktafonu, účty za telefon a podobně), nebo uplatní tzv. paušální výdaje. V případě tlumočnické činnosti se jedná o 50 % z dosažených příjmů (§ 7 odst. 7 c zákona o daních z příjmů). Zvolený způsob uplatnění výdajů už není možné zpětně změnit. Tlumočník má kromě toho povinnost vést si záznamy o příjmech a evidenci pohledávek v souvislosti s tlumočnickou činností.

6.4. Slevy na dani

Od vypočítané daně si potom tlumočník může odečíst ještě slevy na dani uvedené v zákoně o daních z příjmů (viz § 35 ba) a dále daňové zvýhodnění na dítě. Pokud je vypočtená daň (daňová povinnost) nižší než částka daňového zvýhodnění, požádá poplatník správce daně o vyplacení rozdílu – daňový bonus. Poplatník může získat daňový bonus pouze, pokud jeho zdanitelné příjmy dosáhly alespoň šestinásobku minimální mzdy (§ 35 c odst. 4 zákona o daních z příjmů). Zákon stanoví maximální limit pro vyplácení daňového bonusu.
{{
6.5. Daňová evidence}}

Jak již bylo zmíněno výše, tlumočník, který provozuje svou činnost na základě živnostenského oprávnění, není povinen vést podvojné účetnictví, jestliže jeho obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 25 milionů Kč. Vede pouze daňovou evidenci, která je mnohem jednodušší. Daňovou evidenci vedou všechny fyzické osoby, které nejsou účetní jednotkou, tj. nejsou uvedeny v § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Daňová evidence je evidence majetku a závazků, příjmů a výdajů a slouží ke stanovení základu daně a poté k výpočtu výše daně z příjmů fyzických osob. V podstatě nahrazuje jednoduché účetnictví, které bylo v roce 2004 v České republice zrušeno. Řídí se ustanoveními zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 7b). Zákon nedefinuje přesnou formu ani způsob vedení daňové evidence, nicméně tlumočník musí být schopen kdykoliv prokázat správci daně stav svého majetku a závazků.

Příjmy a výdaje lze například evidovat prostřednictvím peněžního deníku, který zachycuje finanční toky, číslo dokladu, datum jeho vystavení, částku, splatnost, údaje o zaplacení atd. Podnikatel může mít jednu knihu pohledávek a závazků pro všechny subjekty, nebo pro každý subjekt zvlášť nebo samostatnou knihu pouze pro velké subjekty, se kterými spolupracuje. Potřebám daňové evidence tlumočníka, přinejmenším na začátku jeho kariéry, plně postačí program Excel. Pokud se tlumočník rozhodne pro výdaje uplatňované procentem z dosažených příjmů, nemusí vést evidenci výdajů.

7. Daňová reforma

o Reforma veřejných financí

Dne 16. října 2007 byl ve sbírce předpisů České republiky vyhlášen zákon č. 261/2007 Sb., ze dne 17. září 2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2008. Schválený balík reforem obsahuje změny téměř padesáti (47) zákonů (586/1992 Sb.; 267/2006 Sb.; 593/1992 Sb.; 235/2004 Sb.; 338/1992 Sb.; 357/1992 Sb.; 215/2005 Sb.; 337/1992 Sb.; 545/2005 Sb.; 634/2004 Sb.; 353/2003 Sb.; 110/2006 Sb.;357/2005 Sb.; 115/2006 Sb.; 117/1995 Sb.; 111/2006 Sb.; 114/1988 Sb.; 108/2006 Sb.;54/1956 Sb.; 32/1957 Sb.; 88/1968 Sb.; 582/1991 Sb.; 589/1992 Sb.; 155/1995 Sb.; 187/2006Sb.; 189/2006 Sb.; 262javascript:barre_raccourci('','',document.formulaire.texte)/2006 Sb.; 221/1999 Sb.; 361/2003 Sb.; 236/1995 Sb.; 201/1997 Sb.; 128/2000 Sb.; 129/2000 Sb.; 131/2000 Sb.; 218/2002 Sb.; 435/2004 Sb.; 182/1991 Sb.;585/2006 Sb.; 111/1998 Sb.; 48/1997 Sb.; 592/1992 Sb.; 551/1991 Sb.; 280/1992 Sb.; 127/2005 Sb.; 265/1991 Sb.; 526/1990 Sb.; 563/1991 Sb.).

7.12. Reforma v daních z příjmů fyzických osob

Asi největších změn doznal zákon o daních z příjmů (zákon č. 585/1992 Sb.). To má dopad nejenom na osoby v pracovním poměru, ale také na osoby samostatně výdělečně činné, a tedy i na tlumočníky na volné noze. Ti tyto změny poprvé pocítí při podávání daňového přiznání za rok 2008.

7.13. Rovná daň z příjmu

Základní změnou pro fyzické osoby je zavedení rovné daně z příjmu. Dosavadní progresivní sazbu daně (12 - 32 %) nahrazuje rovná daň z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15 % pro rok 2008 a ve výši 12,5 % od roku 2009
(bod 49 a 50 zákona č. 261/2007 Sb.:
49. § 16 včetně nadpisu zní:
„ § 16
Sazba daně
{Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné
položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %."}
50. § 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
{Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné
položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 12,5 %."}.

7.14. Společné zdanění manželů

Vzhledem k zavedení rovné daně ztrácí smysl institut společného zdanění manželů. Nový zákon tuto daňovou úsporu, výhodnou zejména v případě výrazných rozdílů ve výši příjmů manželů, zrušil. Naposledy ji bylo možné využít letos za zdaňovací období 2007.

7.15. Rozšíření daňového základu

Na první pohled se zavedení jednotné daňové sazby odpovídající dosavadní sazbě v nejnižším daňovém pásmu může jevit jako jasné snížení daňového zatížení fyzických osob. Ve skutečnosti to ovšem vůbec není jednoznačné. V souvislosti s rovnou daní byl totiž také rozšířen základ daně u fyzických osob a zavedena tzv. „superhrubá“ mzda. V případě zaměstnanců to znamená, že základ daně nyní zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Podobně je tomu i u OSVČ, pro které pojištění již není daňovým výdajem. Podle nového zákona již daňový poplatník nesmí k výdajům na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit navíc pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, jak tomu bylo doposud. Jeho daňový základ bude tedy vyšší.
(§ 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů: „Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“)
Příklad:
Příjmy: P = 360 000 Kč
Výdaje: V = 180 000 Kč
Pojištění: p = 38 790 Kč
Výpočet pojistného:
Minimální vyměřovací základ = 0,5 x (P-V) = 0,5 x (360 000 – 180 000) = 90 000
Sjavascript:barre_raccourci('','',document.formulaire.texte)azba pojistného na sociální zabezpečení = 29,6 %
Sazba pojistného na zdravotní pojištění = 13,5 %
p = (0,135 x 90 000) + (0,296 x 90 000) = 12 150 + 26 640 = 38 790
2007:
Základ daně = P-V-p = 360 000 – 180 000 – 38 790 = 141 210 Kč
2008:
Základ daně = P-V = 360 000 – 180 000 = 180 000 Kč
V roce 2008 je základ daně tedy při stejných příjmech o 38 790 Kč vyšší než v roce 2007.

7.16. Slevy na dani

Dalším výrazným zásahem je změna výše slev na dani a daňového zvýhodnění na dítě. Slevu na dani i daňové zvýhodnění si poplatník odečítá přímo od vypočtené daně, nikoliv z daňového základu.

Tabulka – Srovnání slevy na dani v letech 2007 - 2009, údaje v Kč
(tabulka se upravuje, prosím o strpení)

|SLEVA NA|PŘED ZMĚNAMI V R. 2007|PŘED ZMĚNAMI V R. 2008|PO ZMĚNÁCH V R. 2009|
|poplatníka|7200|24.840|16.560|
|poplatníka důchodce|0|24.840|16.560|
|druhého manžela bez příjmů|4200|24.840|16.560|
|druhého z manželů držitele průkazu ZTP/P|8400|49.680|33.120|
|poživatele částečného invalidního důchodu|1500|2520|2520|
|poživatele plného invalidního důchodu|3000|5040|5040|
|držitele průkazu ZTP/P|9600|16.400|16.400|
|studujícího|2400|4020|4020|
|daňové zvýhodnění na dítě|6000|10.680|10.200|
|daňové zvýhodnění na dítě ZTP/P|12.000|21.360|20.400|

Zdroj: www.finance.cz



U všech slev došlo k jejich zvýšení. S výjimkou slevy na poplatníka, která se týká všech poplatníků, jsou slevy určeny skupinám obyvatelstva s nízkými příjmy. Konkrétní číselné údaje jsou uvedeny v tabulce na následující straně.

Nově dochází také ke zvýšení maximálního limitu pro vyplácení daňového bonusu ze současných 30 000 Kč na 52 200 Kč od roku 2008.

7.17. Minimální základ daně

Nový zákon zrušil minimální základ daně pro podnikající fyzické osoby, který byl pro rok 2007 stanoven na 120 800 Kč. OSVČ, která neměla v roce 2007 žádné příjmy, musela přesto zaplatit tzv. minimální daň, která činila v roce 2007 14 496 Kč. Tuto povinnost nový zákon zrušil, takže poplatník platí daň pouze ze skutečných příjmů a v případě nulových příjmů tudíž daň neplatí.

7.18. Další změny

Výše uvedený výčet změn vyplývajících z reformy veřejných financí není úplný. Novým zákonem se například ruší osvobození úroků z hypotečních zástavních listů od daně z příjmů. Týká se to pouze zástavních listů emitovaných po 31. 12. 2007. Ruší se také rozdělení příjmů do více zdaňovacích období. Zvyšuje se měsíční limit pro danění srážkovou daní (15 %) pro příjmy dle autorského zákona ze 3 000 Kč na 7 000 Kč. Zákon dává podnikatelům nově také možnost požádat v nejasných či sporných případech finanční úřad o závazné posouzení některých otázek týkajících se výdajů a příjmů. Poplatek za toto posouzení činí 10 000 Kč.

{{8. „Kontrolní seznam“ - základní kroky a povinnosti
vyplývající z živnostenské činnosti}}

V následujícím seznamu jsou uvedeny základní kroky, které musí tlumočník učinit, rozhodne-li se působit na základě živnostenského oprávnění.

{{8.1. Zahájení činnosti - ohlašovací povinnost (jednotný
registrační formulář)}}
-Získání živnostenského oprávnění = ohlášení živnosti na živnostenském úřadě
-Přihlášení se do evidence. S ohlášením živnosti vzniká tlumočníkovi povinnost přihlásit se do evidence následujících orgánů:
- finančního úřadu: k registraci k dani z příjmů (do 30 dnů)
- správy sociálního zabezpečení
- oznámit zahájení činnosti (do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla činnost zahájena)
- přihlásit se k důchodovému a příp. nemocenskému pojištění
- zdravotní pojišťovny: oznámit zahájení činnosti

Shrnutí: vyplnit a odevzdat na živnostenském úřadě jednotný registrační formulář (pro všechny 4 výše uvedené orgány) a přiložit:
-doklad o zaplacení správního poplatku 1000 Kč
-doklad o neexistujících nedoplatcích vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení

8.2. Výkon činnosti
-Povinnost platit zálohy na pojistné (vzniká se zahájením činnosti)
-na sociální zabezpečení (okresní správa sociálního zabezpečení)
- na zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovna)
-Povinnost vést minimálně daňovou evidenci – přehled o příjmech příp. výdajích (stačí tabulka v Excelu)
-Daňová povinnost
- Finanční úřad: do 31. března podat daňové přiznání
- Zdravotní pojišťovna:
--- odevzdat Přehled o příjmech a výdajích (do 8 dnů po podání daňového přiznání)
--- doklad o podání daňového přiznání
--- doplatit případný nedoplatek pojistného
--- vypočítat novou výši záloh na pojistné pro následující rok
-Správa sociálního zabezpečení
- odevzdat Přehled o příjmech a výdajích (nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání)
- doplatit případný nedoplatek pojistného
- vypočítat novou výši záloh na pojistné pro následující rok

9. Závěr

Jak již bylo uvedeno výše, tlumočník si musí nejdříve zvolit, jakým způsobem bude vykonávat tlumočnickou činnost. Rozhodne-li se zůstat na volné noze a působit na základě živnostenského oprávnění, musí být schopen kromě výkonu samotného tlumočení zvládnout také administrativní stránku podnikání.

Počínaje zahájením živnostenské činnosti bude přicházet do styku se 4 orgány. S živnostenským úřadem, finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou. Vůči těmto orgánům má tlumočník různé povinnosti:
-ohlašovací povinnost;
-oznamovací povinnost;
-evidenční povinnost;
-povinnost platit pojištění;
-daňovou povinnost.

Ohlašovací povinnost se týká zahájení činnosti. V případě změn, například adresy trvalého bydliště, má tlumočník vůči těmto orgánům oznamovací povinnost. Po celou dobu své činnosti je povinen si vést evidenci příjmů, příp. výdajů. Musí platit důchodové pojištění, sociální pojištění a zdravotní pojištění. V neposlední řadě musí každý rok odvádět daň z příjmů.

Tlumočník by měl také sledovat změny v zákonech, které upravují daně, živnostenské podnikání, pojištění atd. Pro laika jsou právní předpisy často velmi těžko srozumitelné a je náročné registrovat všechny změny. Prakticky to ale lze řešit poměrně snadno. Stačí sledovat webové stránky všech 4 orgánů, kde jsou vždy zveřejňovány aktuality a upozornění na změny, které se týkají osob samostatně výdělečně činných. Neocenitelným zdrojem informací jsou dále různé internetové portály určené podnikatelské veřejnosti (viz bibliografie). Tlumočník brzy zjistí, že zvládnutí administrativní stránky působení na volné noze není zdaleka tak náročné, jak se při prvním pohledu na džungli předpisů a povinností může zdát.

10. Bibliografie

Zákony:

• příloha č. 4 nařízení vlády č. 469/2000 Sb.

• příloha nařízení vlády č. 140/2000 Sb.

• zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení

• zákon č. 214/2006 Sb.

• zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících

• zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

• zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

• zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

• zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Webové stránky:

• www.cssz.cz (Česká správa sociálního zabezpečení)

• www.jtpunion.org (Jednota tlumočníků a překladatelů)

• www.mfcr.cz (Ministerstvo financí České republiky)

• www.mpo.cz (Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky)

• www.portal.gov.cz (portál veřejné správy České republiky)

• www.vzp.cz (Všeobecná zdravotní pojišťovna)

• www.business.center.cz

• www.finance.cz

• www.fin-partner.cz

• www.jakpodnikat.cz

• www.mesec.cz

• www.navolnenoze.cz

• www.penize.cz

• www.podnikatel.cz

• www.vyplata.cz

Text byl publikován v časopise ToP(tlumočení-překlad) č. 90/2008 a 91/2009.