Dnes o krutém dubnu i prosincových aprílechDuben je nejkrutější měsíc, dí T. S. Eliot na samém začátku své
Pustiny. Proti tomu italský básník Giacomo Leopardi, také pěkný pesimista, ale ještě vzdálený modernistické ironii, používá spojení „duben let“, „duben života“ jako metaforu krásného času mládí. A já mám zas duben zafixovaný jako měsíc bezpečnosti silničního provozu, kdy jsme se ve škole učili poznávat dopravní značky.
Jisté je jedno, do tohoto měsíce vstupujeme značně oslabeni a vyčerpáni. Nejdřív nás přechod na letní čas připraví o hodinu spánku – možná proto mají Italové pořekadlo „aprile, dolce dormire“ (v dubnu je spánek nejsladší), jelikož takovou ztrátu je třeba nahradit –, nervy, trpělivost a dobrou náladu ztrácíme při vyplňovaní daňového přiznání a naše finanční rezervy následně zlikviduje platba daní a všech možných doplatků a poplatků. Takže ke štěstí už nám jen zbývá, aby nás 1. dubna někdo pěkně vyvedl aprílem.
Jelikož mluvčí mnoha indoevropských jazyků mají „apríl“ celý měsíc, překladatel nutně pátrá, jak vlastně svátek vtipálků jinde označují. Například Francouzi a Italové mají „dubnovou rybu“ (
poisson d’avril, pesce d’aprile). Dubnová, nebo ještě lépe aprílová rybka je dotyčný chudák, který naletí. Mezi dětmi je tam proto ve zvyku lepit nic netušícím obětem na záda obrázek ryby. Ale termín se vžil i pro žertík sám, lidé si zkrátka provádějí aprílové rybičky.
Původ data i názvu je dost nejasný, převládá domněnka, že datum souvisí s přechodem katolických zemí na gregoriánský kalendář po roce 1582. Podle juliánského kalendáře probíhaly novoroční oslavy od 25. března do 1. dubna a odpůrci nového kalendáře si údajně na protest dál posílali přání a slavili příchod nového roku právě na „apríla“. Ve Francii přesunul začátek roku na 1. leden takzvaným Roussillonským ediktem král Karel IX. dokonce už v srpnu 1564. A ta ryba prý souvisí buď s astronomií a horoskopem, nebo s masopustem, ale četla jsem i historku o tom, jak se z legrace házely do řek uzené ryby, protože v té roční době byl rybolov zakázán. Jestli se pak chytily na udici, to už tam nepsali.
V anglickém
April Fools’Day, německém
Aprilscherz nebo třeba portugalském
Dia da mentira už žádné rybičky nenajdeme, jen šašky, blázny, žerty a výmysly. Zůstává ale stejné datum. Pokud byste si však chtěli aprílově vystřelit ze Španěla nebo obyvatele Latinské Ameriky, radši počkejte až do 28. prosince. Pro křesťanský svět je to den Neviňátek, ale hispánská tradice nějak dokázala propojit jatka rozpoutaná Herodem se zábavnou taškařicí.
A pozor! 28. prosince Latinoameričanům rozhodně nic nepůjčujte, protože v tento den je navíc dovoleno si výpůjčky (ať už peníze, nebo předměty) ponechat. Dokonce vám takto nedobrovolně obdarovaný člověk může strouhat mrkvičku a recitovat: „Inocente palomita que te dejaste enganar, sabiendo que en este día nada se puede prestar.“ (Dušinko bezelstná, nechal ses oklamat, vždyť víš, že dnešní den nesmí se nic půjčovat.) Když někdy vzpomínám na knížky, kazety, CD a DVD, které jsem měla a už nemám, říkám si, že tenhle podivný zvyk se asi z Latinské Ameriky rozšířil až k nám, s tím rozdílem, že tady se pěstuje po celý rok.
Ostatně, už dlouho mám pocit, že ani žertování se tu neomezuje jen na 1. dubna, mnozí politici si z nás dělají aprílové rybičky každý den.
Alice Flemrová Článek převzat z portálu
www.lidovky.cz