28.2 2021
5. května 1945 zahájila US Army svůj závěrečný útok do českého vnitrozemí. Americké pěší divize otevřely v česko-německém pohraničí průchody pro obrněné divize, které měly původně dorazit až do Prahy a osvobodit ji. Na hlavním směru amerického útoku od západní hranice (Rozvadov, Domažlice) byly hraniční přechody otevřeny 2. a 97. pěšími divizemi, aby jimi mohla 6. května 1945 přes Plzeň na Prahu zaútočit 16. US obrněná divize. Nakonec se ale americký útok na Prahu nekonal, když těsně předtím došlo k dohodě mezi vrchním velením západních Spojenců (SHAEF) a Sovětského svazu (STAVKA) o přesném průběhu linie dotyku jejich armád na českém území. Sovětská strana si razantně prosadila stanovení demarkační linie pro české území zcela podle svých představ.
Knižní publikace „Z Českého lesa k demarkační linii“ se v úvodu zabývá fenoménem „demarkační linie“, která má za sebou dlouhou historii – od středověku až do současnosti. Do paměti lidí se zapsala zcela nepochybně demarkační linie stanovená na konci 2. sv. války mezi armádami západních spojenců a Rudou armádou. Podrobně je popsáno první setkání americké a Rudé armády na Labi u města Torgau, mimořádně zajímavá je vzpomínka amerického účastníka prvního setkání s Rudou armádou na českém území.
16. US obrněná divize byla „nejmladší“ americkou divizí zasazenou do závěrečného útoku na české území. Jedna její část, 23. jízdní průzkumná eskadrona, ale měla příležitost sbírat zkušenosti v přímém boji, když na přelomu dubna a května 1945 bojovala v jihovýchodním Bavorsku spolu s 86. US pěší divizí „Black Hawks“ proti divizi SS „Niebelungen“. Tato eskadrona se také 7. května 1945 postarala o likvidaci německého odporu u Spáleného Poříčí.
Do historie konce 2. světové války v Evropě se zapsala jako jednotka US Arm, postoupivší nejdále na východ – při velmi dobrodružném ozbrojeném doprovodu legendární, ale doposud mnoha nejasnostmi zahalené, spektakulární mise plukovníka Mayera-Dettringa, emisara velkoadmirála Dönitze (Hitlerova nástupce, do lázní Velichovky s rozkazem pro velitele skupiny armád „Mitte/Střed“ k okamžité kapitulaci.
K dokreslení představ o situaci na demarkační linii na konci války velkou měrou přispívá kapitola nazvaná „Zpráva z demarkační linie“, sestavená z informací o dění na hlavním úseku české části demarkační linie – na Rokycansku. Tento nový (již 19.) příspěvek Nakladatelství Resonance z oblasti literatury faktu v její edici Osvobození 1945 se díky obšírnosti a neotřelosti nových informací zcela určitě zařadí k nejžádanějším a nejčtenějším z celé ediční řady.