18.6 2015
Stává se vám občas při překladu, hlavně z češtiny do cizího jazyka, že nadáváte na naši mateřštinu?
Jak to, že nemáme pevný slovosled a pro každý pád jednu koncovku? To by se panečku překládalo, kdyby bylo z každé věty hned jasné, co chtěl básník říci! Žádný tvar by se nedubloval a překlad by šel jak po drátku.
Dnes jsem narazil na poměrně jednoduchou větu "Pavla bije René." Člověk by řekl, že je velmi snadná na přeložení. Ale pokud se zamyslíme, kdo je v té větě podmět=bijec a kdo je vlastně předmět=bit? A jakého jsou pohlaví?
1. Ten René bije chudáka Pavla.
2. Ta René bije chudáka Pavla.
3. Ta Pavla bije tu chuděrku René.
Podobných příkladů bychom určitě našli více.
Ze stejného soudku jsou sportovní výsledky: "Slovensko porazilo Finsko". Kdo tedy vlastně vyhrál? Bylo Finsko poraženo Slovenskem? Nebo snad Slovensko poraženo Finskem?