Hlavní stránka > O JTP > Články a zajímavosti > Recenze SW pro překladatele > Pravidla českého pravopisu Lingea (Ing. Miroslav HEROLD, CSc.)

Pravidla českého pravopisu Lingea (Ing. Miroslav HEROLD, CSc.)

18.6 2015

Jedním
z recenzních exemplářů, které jsem přinesl jako výdobytek výstavy Svět
knihy 2009, je i kniha + CD Pravidla českého pravopisu od nakladatelství
Lingea. Obecně lze konstatovat, že zatímco pro knihkupce nabízející paperbacky
co možno nejčervenějších knihoven byl tento veletrh rájem, pro profesionálního
překladatele byl bohapustým zklamáním a jen potvrzením několik let se
ustavující pravdy = co je potřeba pro profesionály, to si nutno nalézt na webu,
knihkupectví + výstavy honící si tričko s vidinou rychlého zisku jsou
naprosto na nic.

Má to svoji
logiku: profesionálů, potřebujících spolehlivé zdroje informací je konečný
počet, lhostejno, zda jsou to profesionální konstruktéři letadel nebo profesionální
překladatelé obdobného tématu. Na těch se prostě rychle zbohatnout nedá ani
náhodou. Tak se zcela logicky veletrh utápí v přehnaně barevných
publikacích, kýčových vydáních beletrie střihu Pilcherová
a někdy naprostém hnoji. Kde jsou ty časy, kdy na tomto veletrhu měl svůj
vlastní stánek Oxford University Press či href="http://www.cambridge.org/uk/"
title="Přejít na: http://www.cambridge.org/uk/">Cambridge University class=SpellE>Press.

Vraťme se však
k těm několika málo nakladatelstvím, které v záplavě bezbřehého
konzumerismu nabízejí něco pro naši profesi. Jedním ze stabilních dodavatelů je
Lingea, s jejímiž produkty se známe jak z Jeronýma, tak i ostatních
akcí. Dnes se podíváme na první exemplář = Pravidla českého pravopisu (dále jen
PČP). Produkt je uváděn na trh jako class=SpellE>bundle knihy + CD pro elektronické použití.

Tištěná
publikace

Celkový rozsah
895 stran, po úvodních 16 stranách je 134 stran zasvěceno pravidlům pravopisu;
za nimi následuje těžiště celého produktu = 700 stran pravopisného slovníku. Na
závěr 30 stran příloh. 65 000 hesel (o 50 % více než Pravidla českého pravopisu
1993). Obsahová stránka bude probrána společně s elektronickou verzí.

Graficky jsou
odlišeny výrazy současné (modře) a výrazy sice platné, ale postarší (černě).

CD

Obsahuje takřka
kompletní rozsah verze tištěné – rozdíly viz v Připomínkách. Navíc v elektronické
verzi je 6 podrobných kapitol (francouzská jména, životnost a neživotnost,
přechylovaní apelativ, osloveni, příjmení, zeměpisná jména), která se do
tištěné verze z důvodu rozsahu nevešla.

Instalace

Na rozdíl od
dražších – a oprávněně elektronicky chráněných slovníků – tento produkt jenom
nainstalujeme a tím je vymalováno. Pro uživatele starších počítačů s malým
diskem = zabere 13 MB.

Porovnání
rozsahu

Jako
nejaktuálnější zdroj češtiny použita style='color:windowtext;text-decoration:none;text-underline:none'>Internetová
jazyková příručka, kterou na adrese href="http://prirucka.ujc.cas.cz/">http://prirucka.ujc.cas.cz/
prezentuje Ústav pro jazyk český České akademie věd o rozsahu 60 000 hesel.
Porovnání je, bohužel, pouze jednosměrné, neboť UJČ
neumožňuje zobrazit posloupnost hesel v jejich databázi obsažených. Po cca
50 dotazech z tištěné verze PČP lze konstatovat, že class=SpellE>ÚJČ databáze je v oboru neobvyklých českých slov přeci
jen o kousek menší.

Na rozdíl od
porovnávání při recenzi dvoujazyčných slovníků, kde se používá 10 posloupností
po 10 heslech, zde jsem listováním vybíral slova znějící neobvykle a hledal,
zda je ÚJČ databáze obsahuje.

Výhodou slov,
která se v ÚJČ najdou, je u substantiv kompletní
tabulka 2x 7 pádů v plném znění, u sloves všechny časy, přechodníky a dokonce i
verbální substantivum. PČP uvádí jen koncovky
významných pádových tvarů.

V tištěném
provedení je to jediné možné řešení, nicméně v elektronické verzi by
funkce analogická k databázi ÚJČ byla řešitelná,
zejména když něco velmi podobného má Lingea Lexicon 5 (dále jen LL5).
V angličtině to není tak zřejmé, ale např. modul použitý v němčině by
pro česká substantiva šel použít. Jen by se místo 4 řádek ve 2 sloupcích muselo
do databáze naplnit 7 řádek x 2.

Slova, která
jsou v PČP a ÚJČ je
nemělo jsou například: dozer, intersticiální, mízdřit, olbřímí, prorostlina,
singularizace. Hned po napsání mi je Word podtrhával jako neznámá, nutno ručně
doplnit do slovníku. Jedná se tedy o slova v jazyce veskrze okrajová.

Databáze class=SpellE>PČP vznikla v nakladatelství v souvislosti
se subdodávkami jazykových produktů (korektorů pravopisu a gramatiky),
zejména pro Microsoft, kdy řešitelský tým musel ověřovat pravopis slov, která
databáze ÚJČ neobsahuje. Při zařazování slov se však
tým – složený zřejmě převážně z mladých lidí – sem tam pustil na tenký
led. Mezi spisovné se tak dostal i výraz style='mso-bidi-font-style:normal'>wellness ve smyslu pohybových
aktivit. Logickou extrapolací tam asi za chvíli najdeme i style='mso-bidi-font-style:normal'>hairstylist či jiné termíny
z hollywoodštiny.

Jako druhý
srovnávací zdroj použit Slovník spisovné češtiny (dále jen SSČ)
pro školu a veřejnost z nakladatelství Academia. Při tomto srovnání nutno
vzít na zřetel, že datum vydání se liší o více než 10 let. V oboru nových
slov je PČP v současnosti nejdokonalejší. Další
rozdíl je v obsahu hesel. PČP uvádí pouze
pravopis + informace o dělení a údaje o tvarech, SSČ
uvádí stručné vysvětlující definice. Nemá však informaci o dělení.

Příloha class=SpellE>SSČ, kterou PČP nemá: Slovotvorný
přehled, tj. předpony a přípony s uvedením příkladů použití a významu. Je
to všehovšudy pár stránek, ale občas pomohou.

V oblasti
standardní češtiny jsou oba slovníky takřka identické, až na drobné výjimky. class=SpellE>PČP jednoznačně vede v oboru slov odborných, např.
endotermní, pedologie, racemizace. Autor tak ulehčil práci překladateli, který
v minulosti, pokud se dopídil překladu/významu nějakého silně odborného
cizojazyčného termínu, musel následně – pokud byl pečlivý – začít shánět
v jednojazyčných českých encyklopediích, jak se daný výraz vlastně správně
píše.

Část, za níž si
autor zaslouží od překladatele obzvláštní uznání je elektronicky class=SpellE>prohledávatelných 130 stránek pravidel pravopisu. Je to
v elektronické referenční příručce poprvé v takovémto rozsahu.
Zadáním dotazu, např. přístavek, na kartě Nalezeno dostaneme klasicky
uspořádanou stromovou strukturu (viz Obr. 1), kde všude se dané slovo
vyskytuje. Vyhledávací algoritmus umí slovo ohýbat, najde tedy i style='mso-bidi-font-style:normal'>přístavku.

Další částí,
kterou v naší profesi oceníme, jsou pravidla pro výslovnost a transkripci
cizích jmen, a to nejen v jazycích obvyklých ale i u exotů jako jsou
běloruština nebo katalánština.

Uživatelské
rozhraní

Bylo vytvořeno
speciálně pro tento titul. Má dvě základní podoby: na prohlížení pravopisných
pravidel (Obr. 1.) a pravopisného slovníku (Obr. 3.). Ovládací prvky prakticky
neexistují, pouze dotazovací okénko, nastavení písma a barevného rámečku (2
barvy). Při psaní do dotazovacího okna se spojitě s psaním začíná
v pravopisném slovníku prohledávat. Jsme-li přepnutí tlačítkem do pravidel
pravopisu, dotaz se musí odesílat klávesou ENTER.

Drobné potíže se
zadáváním/kopírování jsou v kapitole Poznámky a připomínky.

Aplikace je
natolik jednoduchá, že nemá ani elektronickou nápovědu.

Zobrazení
nalezených odpovědí obsahuje jednu nelogičnost. Někdy po zadání slova, které class=SpellE>PČP nezná, se zobrazí jako první heslo, které následuje za
neznámým řetězcem = zadám krezba a jako první dostanu krezol. Tento postup používá většina vyhledávacích algoritmů. Zde
však nastává i varianta druhá, ilustrovaná příkladem style='mso-bidi-font-style:normal'>prťák, kdy na začátek dostávám
slovo prabába. Je to tedy řetězec
předcházející neznámému slovu. Kdy který případ nastane se doposud nepodařilo zjistit.

Poznámky
a připomínky

Následující připomínky se
opírají o předchozí recenzi Slovníku českých synonym a antonym (kniha + CD
za 390,- Kč) obsluhovaného rozhraním EasyLex 2
(dále jen EL2). Týkají se výhradně stránky uživatelského rozhraní, nikoli
databáze.

Oprava nesprávně zadaného
dotazu – když v EL2 zadám nesprávně style='mso-bidi-font-style:normal'>krezba, vnitřní algoritmus automaticky
opraví na kresba. class=SpellE>PČP předpokládá, nevím proč, že budu hledat pouze
tvary ke skloňování či časování, ale základní dotaz mám dokonale zvládnut.
Zadám-li totiž krezba,
otevře okno začínající krezol.
Nezbývá než se vlastní intuicí dovtípit, že to musím zadat jako style='mso-bidi-font-style:normal'>kresba. Tento dotaz je jednoduchý,
pokud však nejistota pravopisu postihuje více než 1 písmeno, může správné
zadání trvat podstatně déle. A nedovedu si představit, že tento nástroj
dostane do ruky cizinec, který sice jakž takž
česky dovede, ale chybí mu jazyková intuice rodilého mluvčího. V této
podobě je PČP vlastně jen nástrojem na
schvalování tvarů, které nezná korektor češtiny v editoru, jež chceme
do korektoru přidat.

Ani
nejschopnější marketingový pracovník mi nevymluví, že hlavním úkolem class=SpellE>PČP je dávat odpovědi o pravopisu slov, jimiž si
nejsem jist. Tento úkol je prozatím nesplněn. Respektive elektronická
verze se neliší od tištěné, tam také musím hledat, dokud neuhodnu správný
pravopis.

Přenesení výsledku do psaného
dokumentu – očekával bych možnosti stejné jako u jiných referenčních
zdrojů (encyklopedií, slovníků atd.), tj. vybrat v class=SpellE>PČP příslušný řetězec CTRL+C a následné CTRL+V do
cílového dokumentu. Nefunguje. Musím jedině otevřít vedle sebe okno class=SpellE>PČP a editoru a hezky opsat. Totéž platí, když se chci
podívat do Slovníku synonym Lingea na význam slova z class=SpellE>PČP. Nefunkce přenosu
kopírováním vůči produktům jiných firem by snad bylo možné pochopit, ale
vůči produktu vlastnímu, už je za hranicí chápání.

Způsob kladení dotazu –
nejčastější dotaz bude při psaní elektronického dokumentu napsáním tvaru,
o němž se domníváme, že tak má být, a následným zvýrazněním, kopírováním
(CTRL+C) a vložením takto formulovaného dotazu do PČP.
Pominu přenos nájezdem myši a automatické přebrání ze schránky, jimiž je
vybaven EL2; odhadnu počet dotazů do PČP na 10
normostranách českého textu na maximálně 3-4, pak by tyto způsoby přenosu
zdržovaly. Čekal bych ale normální možnost, v EL2 běžnou, tj. po
CTRL+C mohu klepnout na pruhu otevřených úloh na položku class=SpellE>PČP, stisknu CTRL+V, a dotaz je položen.

Ouha, nic takového. Po klepnutí na PČP se jen
otevře okno a po CTRL+V se nestane nic. Chci-li zadat, musím pěkně myškou
do okna dotazu, zvýraznit předchozí hledané slovo a teprve po těchto 2
úkonech lze vložit dotaz pomocí CTRL+V.

V italské hudební
terminologii se našel šotek: accelerando
má v tištěné podobě správně význam zrychleně (lze potvrdit nahlédnutím do slovníku synonym a
antonym), v elektronické verzi se dozvíme (viz Obr. 6) význam class=SpellE>mluveně.

Zatímco v tištěné verzi má
italská hudební terminologie svoji vlastní přílohu (str. 882),
v elektronické verzi jsou tyto termíny zařazeny mezi ostatní slovní
zásobu. Chceme-li se dozvědět pravopis daného slova, není to na závadu.
Pokud však luštíme křížovku, kde legenda zní: „v hudbě náhle silněji“, tak
je elektronická verze nepoužitelná a musíme do tištěné, abychom na
příslušné straně zjistili kýžené „crescendo“.

Příloha Citátová slova a
spojení je v elektronické verzi úplně vynechána. Když se do
pravopisného slovníku zařadil Slovník zkratek i Antická jména, tak proč
Citátová slova nikoli?

Příloha Zvláštnosti skloňování
byla z elektronického vydání také vypuštěna. Trochu logiky to má, je
to převážně tabulkový útvar, v němž se nebude příliš hledat. Autor
zřejmě předpokládá, že pracujeme doma u stolu a tištěnou verzi máme na
dosah ruky. Toto byla pravda před 10 lety. Dnes se velmi často vydáváme
mimo kancelář či domov jenom s notebookem. Solidní elektronické
referenční zdroje by měly být v elektronickém tvaru kompletní.

Závěr

Rozsahem a
zapracováním nejnovějších pravidel podchycujících vývoj češtiny si class=SpellE>PČP v tištěné formě zaslouží, aby je každý
profesionální překladatel měl v knihovně. Ve srovnání s jinými
obdobnými publikacemi (viz kapitola o SSČ) vede
zejména na poli odborné terminologie.

Když rozdělíme
elektronickou verzi na databázi a uživatelské rozhraní, tak databáze, stejně
jako u tištěné verze, má jedničku s hvězdičkou. Uživatelské rozhraní je –
z pohledu profesionálního překladatele, používajícího CAT
SW + editory vybavené přinejmenším základním
korektorem – velmi diplomaticky řečeno zanedbané.

Vedoucí tohoto class=SpellE>SW projektu měl asi na mysli odlišnou cílovou skupinu –
školáky a učitele, kteří metodou kdo
hledá, najde a rychlostí 30 znaků za minutu datlují
své texty. Ano, ti než slovo napíší, tak si v PČP
otevřeném vedle editoru budou zápisem z klávesnice kontrolovat pravopis.
Pro všechny ostatní uživatele PC v roli inteligentního psacího stroje to
je ale jinak. Maximální rychlostí napíší větu, podívají se na slova podtržená
červenou vlnovkou, opraví zřejmé překlepy, a u zbývajících podtržených začnou
řešit. A přesně v tomto okamžiku pracovního postupu má PČP
všechny výše uvedené nectnosti.

Upřímně řečeno,
rozhodnutí pracně vyvíjet nové SW rozhraní pro tuto
databázi nechápu. EL2 stačilo doplnit o dobře provedený fulltext a bylo hotovo.
Žádné 2 odlišné vzhledy, žádné průšvihy s obousměrným kopírováním, žádné
chybějící korekce na vstupu.

Doufejme, že
ediční řada Správně česky se v brzké době dočká dalších titulů, zejména by
jí slušel slovník cizích slov nebo obsáhlejší definiční slovník ve stylu
osmidílného Slovníku spisovného jazyka českého z nakladatelství Academia,
který – ač již kopuletitý – je dosud tou poslední
záchranou při hledání významu nějakého obskurního českého slova.
V současnosti, pokud v PČP narazíme na
slovo, jehož význam neznáme, tak můžeme opsat do dotazu Slovníku synonym, který
však logicky některá slova nezná (gumit, gyros). Pak už zbývá jen sáhnout po
konkurenci = Slovníku cizích slov/Etymologickém slovníku/Technickém slovníku z
nakladatelství LEDA.