V moderovaném online chatu na portálu Novinky.cz odpovídal dne 11. 8. 2011
ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva.
Diskutovalo se bude o vývoji češtiny v posledních 20 letech a jejích perspektivách.
Dobrý den, není mi úplně jasné, co je to dnes "hovorová čeština". "Spisovně" přece nikdo běžně nemluví, ale "krásnej" už není spisovně, krásný zní zvláštně v běžném hovoru a je něco mezi tím? Děkuji. Hezký den, Lenka Jedličková (jedlickovalenka)Odpověď:
V teorii jazykové kultury ma "spisovný jazyk" dvě - řekněme - vrstvy, jednou, tou základní, je prostředek mj. zcela oficiální komunikace ("vznešená" čeština, pokud byste to tak chtěla vyjádřit), používaná zejména jako psaná forma jazyka, druhou je právě "hovorová čeština", což je varianta spisovného jazyka používaná v kultivované mluvě. Čili - je to přesně jak píšete, "plně spisovně" (ve smyslu té "vznešené češtiny") asi mluví jen málokdo, resp. se skoro ve všech případech, kdy je tato varieta použita v mluveném projevu, dá počítat s tím, že jde o projev předem připravený (a v podstatě pouze přečtený), "hovorovou češtinu", do které ale tvar "krásnej" rozhodně nepatří, pak používají kultivovaní mluvčí při kultivované, ale nepřipravené mluvě.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda jsou mluvnicky správně výrazy typu policisti, teroristi nebo anarchisti, které se běžně používají v hlavním zpravodajství České televize. Podle mě by mělo být správně policisté, teroristé atd. Jak je to doopravdy? Na závěr jen doplním, že bych byl pro zachování výrazu "abychom". Děkuji a přeji příjemný den. Staněk (JenikS)Odpověď:
V psaném spisovném projevu nejsou tvary "policisti, teroristi, ..." zcela vhodné, v "hovorové češtině" je ale již možné je použít. A rád bych ještě dodal, že je potřeba to vždy vážit zcela konkrétně - např. něco jako "prezidenté" samozřejmě není dobře nikdy, je vždy jen "prezidenti".
Dobrý den, proč neodstraníte nesmyslné počešťová názvů měst a pod. Mýlíte jen děti. Byl jsem v Gratzu a jak mám vysvětlit vnučce, že se to jmenuje Štýský Hradec, když v žádné mapě, tento název nenajdete. Takových případů bych mohl dát hodně. Kdy tato nesmyslnost skončí ? (v.sutta)Odpověď:
Mohl byste vnučce vysvětlit např. zajímavý fakt, že dnešní Graz (nikoliv Gratz :-) ) za své jméno vděčí původnímu slovanskému osídlení, které si obyvatelé ohradili, pročež je nazvali "hradec", ve starší formě "gradec" (g místo h jako dodnes v ruštině, bulharštině atd.), a zkráceno a poněmčeno "graz", jako vlastní jméno "Graz". A co se týče "počešťování" jmen měst obecně, je to věc tradice a zvyku: máme nesporné "Londýn, Paříž, Řím", z užívání už asi vychází "Mohuč, Řezno" (Mainz, Regensburg), na pomyslném ostří balancuje i Graz/Hradec, přežilý už je asi "Nový York", zcela zapomenutý je "Bukovec" (Lübeck) ... Přece jen si ale nemyslím, že je to nesmyslné a že to plete děti. Ztovna na příkladu toho Štýrského Hradce mi připadá, že za tím může být i něco zajímavého.
Jaký je Váš názor na "jako jo" a tvrdé "l" v rozhlase i televizi. Zdá se, že se to dokonce zabydlí. Díky (jogstr)Odpověď:
Domnívám se, že v oficiálních projevech (např. ve zpravodajství) ve veřejnoprávních prostředcích by se ani jedno z toho, o čem píšete, nemělo vyskytovat. Což by mělo být věcí profesionálního umu a profesionální cti moderátorů a dalších pracovníků těchto médií.
Co takhle zrušit "povolování" slov jakýmsi ústavem a udělat to jako v angličtině - prostě ve slovnících popisovat stav. Ušetřili bychom se tak absurdních debat o tom, zda "povolit" či "nepovolit" abysme. Anglickou cestou by se toto slovo prostě ve slovnících objevilo v okamžiku, kdy se v relativně kultivovaném projevu začne používat, a žádné debaty o tom, zda toto slovo povolit či ne, by nedávaly smysl, protože Ústav tady přece není od toho, aby jazyk tvořil, ale jen aby popisoval jeho stav, ne? (jsulc200)Odpověď:
Začnu od konce: Ústav pro jazyk český tady jistě není jen proto, aby stav jazyka pouze popisoval. Má řadu dalších úkolů (studuje např. historickou češtinu), ale ani na poli jazykové kultury současného jazyka se nemůže vzdát tradičně historicky dané - a velkou většinou uživatelů očekávané - normotvorné odpovědnosti. Na druhohu stranu samozřejmě tvorba norem nemůže být ryze akademická, musí odrážet to, jak současný jazyk vypadá, musí odrážet i názory většiny mluvčích jazyka atd. Proto je diskuse o tvaru (např.) "abysme" důležitá. Zajímavý je přitom i často sledovaný rozpor mezi vědomými estetickými normami a běžným (podvědomým) řečovým chováním - když to zkrátím, tak výpovědi typu "Takový ABYSEM, to já bysem nikdy neřek" nejsou vůbec výjimkou :-)
Dobrý den, nemyslíte si, že "brusičstvím" a vymýšlením nepřirozených českých slov pro výrazy, které již mají zavedený přejatý termín neprovádíte češtině medvědí službu? Nemyslíte, že jazyku by se neměl ponechat přirozený vývoj - co se ujme přejmout či uznat, naopak ty nejsměšnější novotvary nechat odeznít? Klapkobřinkostroj či sonela mi přijdou stejně nechtěně vtipné jako frikulín či vykomunikovat. (poprsal)Odpověď:
Zcela souhlasím. NIKDO z Ústavu pro jazyk český si ale nepřirozená česká slova nevymýšlí. Mimochodem, "klapkobřinkostroj" či "čistonosoplenu" si nevymysleli ani obrozenci - obě ta slova se datují někdy z druhé poloviny 19. stol. a jsou posměškem hozeným po činnosti těch méně šikovných obrozenců (J. V. Pohl, F. Šimek aj. - o Dobrovského či Jungmanna už se nejedná zcela jistě), ovšem ani ti nikdy, opravdu nikdy nevymýšleli takováhle "zvěrstva".
Vážený pane kolego, rád bych se Vás zeptal, jaký je Váš stávající postoj k vazbě „Je to o tom, že...“ Tuto vazbu v textech vždy mýtím, ale patrně se již natolik uchytila, že si již nejsem jist, zda ji lze stále považovat za objektivní stylistickou chybu. Jaký na to máte názor? Děkuji. Petr Behún, korektor (pbehun)Odpověď:
Ta vazba je v češtině relativně velmi nová (polovina 90. let) a je zřejmým "doslovným" překladem z angličtiny. Protože je (pro nás starší :-) ) nová, cítíme ji jako nepatřičnou a v dnešní spisovné češtině byste ji opravdu asi měl "mýtit", nicméně je potřeba nahlédnout, že je to vazba velmi funkční a stručně vyjadřuje to, co by se jinak muselo zdlouhavě opisovat (extrémní příklad: "Tahle ulice je o tramvajích" vs. "Problémem této ulice je hustý a hlučný tramvajový provoz" apod.), čili - ač se nám starším to asi už nikdy líbit nezačne, očekávejme realisticky, že se časem, až doroste generace, která nezažila češtinu "před otomismem", tato vazba prosadí a nebude pociťována jako cizí a esteticky málo přijatelná.
Zdá se mi, že "nejohroženější druh" českého jazyka ja plurál neutrál. Jsem na to velmi citlivý. Mám se obávat, že "města byly" se stane normou? (pivoklub)Odpověď:
Předvídat jazykový vývoj je těžká věc. Nicméně, pokud to mohu poněkud pesimisticky shrnout, obávám se, že to jednou nastane, na druhou stranu mám pevnou naději, že se toho my, kterým se to hrubě nelíbí, už nedožijeme.
Dobry den, dokazi si odvodit puvod jmen vsech dni v tydnu krome utery. Jak toto jmeno vzniklo? Omlouvam se, ze pisu bez hacku a carek, ale jsem v zahranici. Nosek (Honza.Nosek)Odpověď:
Odvodíte si to snadno, pokud jste dost stár na to, abyste měl ještě ve škole ruštinu. Rusky (a platí velmi podobně to i pro jiné slovanské jazyky) se "druhý" řekne "vtoryj", v nějaké hypotetické formě "pračeštiny" (omlouvám se všem filologicky vzdělaným, beru to teď velmi zhruba) tedy můžeme rekonstruovat formu "vterý". Když se pak prostě kvůli usnadnění výslovnosti počáteční "v" nahradí hláskou "ú", dostaneme snadno název druhého dne v týdnu.
{
Prosím o vysvětlení, zda je v současné době správná vazba dokonavého slovesa v budoucím čase ( budeme se soustředit apod. ) pořád mě to "tahá" za uši, a je to velmi časté vyjadřování v současných mediích (NoraDolanska)}
Odpověď:
Odvození budoucího času dokonavého slovesa přidáním pomocného slovesa "budu,budeš, bude,..." je samozřejmě VŽDY nesprávné - problém s tvarem "budeme se soustředit" je ale jinde, totiž v tom, že jistá část mluvčích češtiny pokládá sloveso "soustředit se" za obouvidé, takže příslušníci této skupiny mluvčích takový tvar tvoří v tom případě, kdy využívají toho nedokonavého čtení slovesa. Já osobně do této skupiny nepatřím, budoucí čas tvořím buď přítomnou formou (soustředím se) nebo od příslušného slovesa z vidové dvojice (budu se soustřeďovat), nicméně nemohu nějak popřít, že ta skupina je příliš velká na to, aby se to dalo jednoduše odbýt jako "chyba" ... prostě jsou to lidé s jiným názorem.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak je na tom čeština v porovnání se světovými jazyky co do počtu slov, pokud pomineme veškeré flexe? Děkuji a jsem s pozdravem, Ondřej Kanta. (ondrej.kanta)Odpověď:
Myslím, že čeština je na tom zhruba stejně jako všechny rozvinuté živé jazyky, základní slovní zásoba obsahuje kolem 200 000 slov, ale samozřejmě pokud bychom přihodili odborné názvosloví (nebo spíše odborná názvosloví - jedná se o vskutku mnoho oborů), vzroste takový počet několikanásobně. Ještě k těm 200 000 - to neznamená, že každý mluvčí češtiny umí tolik slov aktivně používat (to je řádově meší číslo - tak mezi 5 000 až 20 000, podle vzdělání a profese, jen výjimečně více), ale že tolika slovům rozumí.
Dobrý den. Stále se s přáteli přeme, jestli lze používat výraz "movitý" pro bohatého člověka. Já tvrdím, že dříve používané "mohovitý" je vhodnější. Jaký je Váš názor? Děkuji, Petr Zálešák (arab1)Odpověď:
Významy slov se vyvíjejí, ale sousloví "movitý člověk" je minimálně z konzervativního hlediska opravdu nestandardní: "movitý" je majetek, člověk asi ... těžko. Člověk může být jen "mohovitý", zdá se mi. Ale možná se ten význam už posunul, teď a tady na chatu to nemohu prověřit, bohužel ...
{Dobry den, tak tedy - Monroe nebo Monroeová,Christy nebo Christyeová,Karenina nebo Kareninovová ?? Atd. (SokolovP) }
Odpověď:
Tohle je hluboký kulturní problém, který nemá dobré řešení: zvyklosti staletí zaběhnuté v české kotlině narazily na zbytek světa, a jsou dobré argumenty pro to, abychom si ty zvyklosti podrželi a rozšířili i na ten zbytek světa, a jsou zrovna tak dobré argumenty pro to, abychom postupovali právě opačně. Každý se musí rozhodnout sám, pokud chcete slyšet můj osobní názor, tak "přechylovat, protože to dovoluje skloňovat, s výjimkami, které jsou historicky zažité - Marylin Monroe, Agatha Christie, Anna Karenina apod. (přičemž si všimněte dvou věcí: zaprvé že ve všech takových případech jde o dvouslovná jména, zadruhé že "Karenina" už je samo přechýlené od "Karenin", jen přechýlené v ruštině)". Což je odpověď-nedopověď na velmi problematickou otázku, na otázku, kde prostě dobrá odpověď neexituje, bohužel, a tak tedy také trochu příležitost poděkovat za všechny dotazy a rozloučit se s tím, že mne velmi těší zájem čtenářů Novinek.cz o češtinu a že se velmi omlouvám všem, na které nedošlo z časových důvodů.
Srdečně,
Karel OlivaPřevzato ze serveru
Novinky.cz