18.6 2015
Záleží na okolnostech.
1) Agentura mi zadala překlad, já se snažím dopídit nějaké firemní terminologie, která v textu figuruje, a agentura se bojí, že se chci kontaktovat s klientem přímo a příště ji obejít. Takovou obavu lze chápat, ale pak by měla agentura důsledně předávat dotazy překladatele klientovi a odpovědi zase zpátky a netvářit se, že překladatel obtěžuje.
2) Agentura navrhuje rámcovou smlouvu budoucímu překladateli v níž je ustanovení, že překladatel další 2 roky (5 let, nikdy) pod pokutou 50.000 (milion, trilion) nebude pracovat v přímém styku pro klienty agentury.
V takovém případě bych si dala moc veliký pozor.
- a) Jak se dozvím, kdo je a kdo není klientem agentury? Nikdo mi své klienty nehlásí.
- b) Co jestli jsem pro některého jejich klienta už v minulosti pracovala a on se mi opět ozve? To ho musím odmítnout?
- c) Podepíše mi agentura reciproční závazek, že nebude pracovat pro moje zákazníky?
- d) Klient agentury si mě našel v seznamu JTP (nebo ve Zlatých stránkách, či na mém blogu) a oslovil mě bez ohledu na to co má společného s dotyčnou agenturou. (Třeba už s ní není spokojen. Je to jeho právo.) Jak s tím naložit?
Podobné situace mohou kdykoli nastat a proto bych doporučovala nikdy takovýto generální zákaz nepodepisovat.
Pokud je příslušné ustanovení formulováno třeba tak, že nebudu aktívně oslovovat klienty, které jsem poznala jejím prostřednictvím, eventuelně s nižší cenovou nabídkou (i když i tady pozor - já nevím, za kolik agentura můj překlad prodává, takže je potřeba to nějak pregnantně vyjádřit podle situace), pak je to čestné a oprávněné.
Pamatujme totiž, že smlouvy nepodepisujeme pro případ, že vše jde hladce, ale právě pro případ sporu, a pak se takový neuvážený závazek může proměnit v noční můru, která za těch pár korun ceny zakázky nestojí.