EU chce regulovat veškerý humor, nepřeložitelné vtipy zakáže

Parodie musejí být jasně označeny, vtipná videa musejí obsahovat varování. Nová evropská směrnice zavádí regulaci překladu humorných obsahů. Má za cíl ochránit evropskou kulturu i rovnou hospodářskou soutěž.

„Mezi jednotlivými státy EU je velký rozdíl ve způsobu žertování, což může vést k nerovnováze na informačním trhu, k nerovným příležitostem a diskriminaci,“ uvedl Francesco Mirón, generální direktor pro informatiku. „Proto jsme spolu s Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž zavedli jasnou regulaci, která vnese do humoru pořádek.“

Europoslanci tuto směrnici, regulující distribuci humorných obsahů na území EU, prosadili bez větších problémů. Týká se především textových a obrázkových vtipů, narážek a parodií. Regulací bylo pověřeno Generální ředitelství pro informatiku.

Regulace slouží k integraci lidí s tzv. nadhledem

Evropská unie reaguje na rok starý průzkum. Ukazuje, že lidé, kteří jsou schopni pochopit průměrný vtip, jsou v naprosté menšině.

„Tzv. smysl pro humor je považován za cosi nesmyslného. Je ovšem třeba zdůraznit, že tato odchylka se vyskytuje u více než 10 % evropské populace,“ upozorňuje Danièle Entretenimová, ředitelka Ústřední knihovny EU. „Když k tomu ještě připočtete fakt, že některé vtipy vůbec nelze přeložit do jiných jazyků, je až s podivem, že tato oblast komunikace není regulována už dávno.“
Přehled počtu policistů, který je potřeba pro zašroubování žárovky v jednotlivých zemích.

Přehled počtu policistů, který je potřeba pro zašroubování žárovky v jednotlivých zemích. Rozdílná čísla budou postupně sjednocena, aby bylo zabráněno rozdílné úrovni zaměstnanosti v jednotlivých státech. Policisté navíc už nebudou na stole, roztáčeném kolegy, stát se žárovkou, ale úspornou světelnou diodou.
Tabulku s tímto přehledem najdete ZDE.

Lidé, kteří trpí smyslem pro humor, ironií, nadhledem či nadsázkou, mají podle Entretenimové často problém ve většinové společností komunikovat. Nová směrnice proto mimo jiné nabídne seznam povolených, všem srozumitelných vtipů. „Zajistíme, aby byly všechny vtipy jasné všem, bez ohledu na jazyk, původ nebo smysl pro humor,“ věří Entretenimová.

Podle známého českého experta na etiketu, Ladislava Waigla, je ale podobná směrnice nesmyslná: „Snažit se nějakými arbitrárními pravidly omezit, co vhodné je a co vhodné není, je z pohledu etikety zcela nevhodné.“

80 vtipů ve 22 jazycích

Komise pověřila výzkumnou agenturu Earnest&You, aby sestavila co nejkratší seznam oficiálně přípustných vtipů, schválených i pro lidové vrstvy. Všechny vtipy jsou rozděleny do jasně rozlišených kategorií a jsou přeloženy do všech dvaadvaceti jazyků evropské unie.

Průzkum mimo jiné zjistil, že v rámci různý zemí existují různé varianty téhož vtipu. Kolik policistů je potřeba k zašroubování žárovky? V anglické verzi vtipu to zvládnou policisté dva, ve Španělsku jich potřebují deset a v české verzi dokonce dvacet (kvůli následné rekonstrukci celé akce). „Tato čísla je třeba v zájmu rovných pracovních příležitostí sjednotit,“ zdůrazňuje německý komisař Ulrich Rechtwinkel.

Vtipy budou mít stejný obsah a formu ve všech jazycích. Ubude tak mezinárodních nedorozumění. „Také evropské filmy se budou překládat mnohem snáze, všechny nepřeložitelné narážky jsou totiž již předem vyloučené,“ libuje si překladatel Filip Kachna.

Zvláštní výjimku udělilo Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž tzv. vtipům regionálním. „Chápeme, že některé vitpy jsou součástí místního kulturního dědictví, a u nich se nepožaduje překlad do všech jazyků,“ uklidnil novináře na tiskové konferenci Joaquin Aprunia, místopředseda EK. Jako příklad uvedl několik nepřeložitelných, neuvěřitelně explicitních (a zde nepublikovatelných) vtipů, které se v jeho rodném městě povídají o Francouzích. „Tyto vtipy ale může šířit pouze člověk z daného regionu pocházející,“ dodal výstražně. Schvalovací řízení regionálního vtipu s osvědčením původu podle něj nezabere více než dva roky.

Trvale udržitelný přístup k smíchu

Od dnešního dne indexuje veškeré webové stránky vyhledávač vtipů a ironie, který srovnává nalezené texty s databází povolených vtipů. V případě nálezu nepovoleného vtipu je věc předána příslušným úřadům. Nové vtipy, ironické narážky, aprílové články i satira, které neprošly schvalovacím procesem, budou automaticky označeny na 40 % plochy.

V budoucnu bude cenzura humoru nejen následná, ale i předběžná. „Produktivita práce se tím zvýší o 70 až 120 procent,“ odhaduje agentura Earnest&You. „Lidé si v kancelářích konečně přestanou posílat vtipné řetězové e-maily a videa, neboť těch sedm schválených mailů stihnou zhlédnout už v pondělí před obědem.“

V rámci zavádění směrnice do praxe proběhne také po celé Unii kampaň „Nevíš, co říct? Recykluj!“, povzbuzující občany k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí a důsledné recyklaci vtipných historek, hlášek a vtipů. „Věříme, že lidé vezmou tento trvale udržitelný přístup k anekdotickému ekosystému za vlastní,“ doufá Mirón.

Aby byla zajištěna aktuálnost povolených vtipů, má každý stát unie možnost jednou za rok navrhnout ke schválení vtipy nové. Podle počtu obyvatel a průměrného smyslu pro humor byly Česku přiznány dva nové vtipy ročně. S novým vtipem je spojena i dotace ve výši 10 milionů korun na jeho rozšíření po unii. Autor nového příspěvku do Evropského anekdotového fondu ale musí nejprve prokázat, že je nový vtip zcela srozumitelný všem národům, menšinám, lidovým vrstvám i diskutujícím na internetu. „Přijít s takovým vtipem není jednoduché, víme?“ varuje Rechtwinkel.

Zeptali jsme se českých komiků a spisovatelů na jejich názor na tuto směrnici. Jejich odpovědi byly prokazatelně vtipné, a nemůžeme je tedy zveřejnit.

Převzato ze stránek kaňky.cz.