Představte si, že dostanete hlad. Řeknete si, že pár vajec by to spravilo, zajdete do kavárny a začnete přemýšlet, jak si objednat smažená vajíčka, protože shodou okolností se zrovna nacházíte v Německu. Míchaná je nemáte rádi, a tak se mrknete do slovníku a poručíte si volská oka. Číšník nejprve zaváhá, co že vám to má přinést, ale když mu řeknete, aby vám je udělali se šunkou, bude mu konečně jasné, že chcete sázená vejce, nikoli linecké koláčky – německý výraz
Ochsenauge totiž může znamenat obojí.
Už jsem zde sice o zvířatech psal, ale překladatel se při práci a na cestách neustále učí a dozvídá něco nového a zvířaty, našimi odvěkými souputníky, se to v jazycích jen hemží. Kdyby se člověk probral svými poznámkami, některé z němých tváří by mu samy vydaly na (nejeden) celý sloupek.
Třeba anglické
hair of the dog, tedy „psí chlup“, je český vyprošťovák (tj. pro lidi po propité noci, nikoli na auta ocitnuvší se v příkopu). V anglické mluvě je psů vůbec plno. Naše „vrána vráně oči nevyklove“ se anglicky řekne „pes psa nesežere“, a když vám Angličan bude tvrdit, že má psa, ale výt musí sám, nekruťte hlavou a neberte ho doslova, protože on tím myslí jen to, že nikdo mu s ničím nepomůže a on si musí všechno udělat sám. A když vám bude chtít říct, abyste se starali o své a nehasili, co vás nepálí, poví vám místo toho, abyste spící psy nechali ležet.
V anglických protějšcích známého rčení o zakopaném psu se žádní psi nevyskytují. Zato v dánštině ta průpovídka vypadá úplně stejně jako v češtině. Nedávno jsem v dánských novinách narazil na její novou obdobu, kde místo psa byla zakopaná opice. Tady by překladateli nastalo těžké rozhodování: kdyby chtěl držet krok a obohatit mateřštinu o nový výraz, mohlo by se stát, že mu to vytknou jako nešikovnost.
Nejbližší příbuzní člověka jsou vůbec vděčným námětem. My Češi bychom čekali, že typicky naším výtvorem bude (díky zvukové podobě) opice ve smyslu opilosti, ale v němčině je fráze „mít opici“ úplně stejná:
einen Affen haben. Vzdálenou podobnost najdeme i v dánském slangu, kde výraz „půl opice“ znamená půl láhve kořalky.
Kočky jsou svéhlavé a nevypočitatelné nejen ve skutečnosti, ale i v jazycích, v některých víc než v jiných. My kupujeme v pytli zajíce, ale třeba Dánové a Němci v něm kupují právě tu kočku.
Pokud jste se někdy zarazili nad názvem slavné hry Tennessee Williamse, tak nejspíš proto, že jeho česká podoba je doslovným (neřkuli otrockým) překladem názvu původního. Anglická fráze „být jako kočka na rozpálené plechové střeše“ v češtině znamená být jako na řeřavém uhlí. Kočičích frází, jedna hezčí než druhá, je v angličtině nespočet. Pozor si překladatel musí dát na tu dvojjedinou: když si někdo o sobě myslí, že je jako kočičí vousy. Jde-li o ženu, naznačuje se tu, že se nosí a nafukuje jako královna. Jedná-li se o muže, znamená to, že se chová, jako kdyby sežral Šalamounovo… no vždyť víte co.
Být jako kočičí vousy, to je vada na kráse. Angličan by řekl, že to je moucha v masti. Takovou mouchou může i u těch nejvzornějších být zase ta kočka neboli kocovina. Ve Skandinávii se ovšem pije hodně, na to už zvířata nestačí. Dánům v hlavě buší lodní tesaři, Švédům klempíři. Ale tady bych přesnost obětoval ve jménu působivosti a údernosti a podstrčil jim naše permoníky.
Robert Novotný********************
Článek převzat z portálu
www.lidovky.cz