Naši ve strukturách unijních

U příležitosti loňských oslav svátku sv. Jeronýma jsme si vyslechli poutavou přednášku jednoho z nás, milého Otty Pacholíka, který v současnosti zastává funkci koordinátora překladatelů českého odboru na Generálním ředitelství Evropské komise pro překlad v Lucembursku, kde pracuje od ledna 2004. Podařilo se mi ho přesvědčit, aby mi v přestávce mezi atraktivními akcemi Jeronýmových dnů v restauraci K-Centra odpověděl na několik mých zvědavých dotazů.

Otto, co konkrétně v Lucembursku děláš?

Má činnost je spíše manažerská. Rozděluji práci. Pomáhám při řešení počítačových problémů. Dvaceti osmi překladatelům musím vytvořit podmínky pro co nejlepší práci.

A kdo jsou to vlastně ti překladatelé?

Jsou to absolventi translatologie, ale i právníci, filologové, ekonomové ve věku od 27 do 55 let, z toho je 7 mužů, „zbytek“ jsou ženy.

Rozumím správně potěšující informaci, že při přijímání do překladatelského týmu nerozhoduje věk?

Není dán věkový limit. Překládá se ze dvou cizích jazyků do mateřštiny nebo jazyka, který překladatel ovládá na úrovni mateřského jazyka. V Komisi jsou výchozími jazyky francouzština, angličtina nebo němčina. Překladatel musí projít výběrovým řízením.

Kolik stran by měl překladatel denně přeložit?

Máme klouzavou pracovní dobu 37 a půl hodiny týdně. Denně musíme přeložit 5 až 6 stránek. Jedná se ale o finální text po interní korektuře, kterou zásadně procházejí všechny překlady, které děláme v rámci překladatelského oddělení Komise.

Co nejvíce překládáte?

Legislativu, směrnice a nařízení, tiskové zprávy, internetové stránky.

Co Vám dělá největší problémy?

Neustálená terminologie, někdy kvalita výchozího textu. Především však často zoufalá úroveň externích překladů.

Jaké slovníky používáte?

Slovníky běžné na trhu, vlastní terminologické databáze a databáze vytvořené Komisí na internetu. Pro terminologii je závazná databáze právních předpisů EU, Celex a Eulex.

Kde bydlíš?

Za ubytování vydáte asi čtvrtinu svého platu, levněji než v Lucemburku se můžete ubytovat v Německu, Belgii nebo ve Francii, ovšem za cenu dojíždění.

Jak často máte nárok na dovolenou?

Dovolená je 24 pracovních dnů ročně. Jednou ročně také máme zaplacenou cestu do trvalého bydliště.

Je nějaké místo, kde se Češi v Lucemburku scházejí?

Všichni asi jednou ročně na recepci při příležitosti státního svátku. Ale je to jako všude. Každý má své známé a kamarády. Hospod a restaurací je dost, nedávno tu byla i skupina Čechomor a nějaká džezová kapela.

A proč sis neobjednal víno, ale pivo?

Protože doma je doma a není nad české pivo.

Otto, děkujeme za rozhovor, poutavou přednášku a přejeme hodně úspěchů při tvém dalším působení v Evropě.

Ptala se Tereza Hubačová