Na sedmé Přelouči JTP poprvé

– proč podporujeme Cenu za překlad a dabingový dialog?

Vladislav Čejchan

František Filipovský byl nezapomenutelný herec – a také nezapomenutelný dabér. Mimo jiné propůjčil svůj hlas L. de Funésovi v jeho slavných postavách četníka ze Saint Tropez a srostl s touto postavou natolik, že nechybějí hlasy těch, kdo viděli posléze francouzský originál filmu, a ne a ne si v této roli odmyslet hlas Františka Filipovského.

Bylo proto dobrým nápadem občanů Františkova rodiště, polabské Přelouče, že se po jeho smrti rozhodli uctít nejen jeho rodný domek pamětní deskou, ale také čímsi každoročně živým, totiž soutěží o nejpozoruhodnější výkony v dabingu.

Uvážíme-li, že dabovaných je nejméně polovina hraných pořadů vysílaných televizí veřejné služby, téměř tři čtvrtiny pořadů soukromých televizí, takřka sto procent veřejně promítaných filmů a půjčovaných videokazet, vyjde nám prostá rovnice o tom, jak může dnes dabing ovlivňovat v dobrém či zlém jazykovou kulturu téměř všech vrstev našeho národa.

Dabing přitom neměl do té doby žádnou veřejnou soutěž. O to více vynikne počin středního města, které se svým činem dnes jednou za rok stává hlavním městem českého dabingu. Na slavnostní vyhlášení se sjíždějí nejen nominovaní tvůrci, aby se seznámili s výroky poroty, ale za dosti širokého zájmu veřejnosti i ostatní pracovníci na tomto poli. Přelouč vyplnila citelně chybějící mezeru.

Tento rok se koná již 7. ročník této soutěže (vlastně osmý, protože při nultém ročníku (1994), rok po smrti Františka Filipovského, byla cena udělena přímo jemu. Původně se oceňovaly pouze herecké výkony, čím více se však pořadatelé seznamovali s podmínkami dabingové práce, přibyly ceny i za celkové dabingové dílo (kde je možné ocenit i práci režiséra a zvukového mistra), za literární přípravu dabingu (oceňující překladatele a tvůrce českých dialogů) a posléze za vynikající dabing hodnotné předlohy (oceňující všechny, včetně výběru pořadu producentem a dramaturgii). Nechybějí ani uznání za celoživotní dílo v oblasti dabingu. Vyhlašovateli cen je město Přelouč, které pak přizvalo Český filmový a televizní svaz FITES i Hereckou asociaci.

U vědomí významu dabingu a toho, že mnozí její členové spolupracují jak na dabingových překladech, tak na tvorbě českých dialogů, rozhodla letos Jednota tlumočníků a překladatelů, přivítána všemi vyhlašovateli, že se stane sponzorem Ceny JTP za mimořádnou kvalitu překladu a úpravy dabovaného audiovizuálního díla.

Soutěž se řídí Statutem vydaným společně vyhlašovateli. Soutěží se vždy premiérami za „sezónu“, tedy od 1. 6. minulého roku do 31. 5. roku běžného. Návrhy pořadů do soutěže mohou podávat vyhlašovatelé soutěže, členové poroty i odborná veřejnost, tj. producenti, distributoři i kritici. Základním kritériem děl přihlášených do soutěže má být podle statutu „profesní zdatnost vyjádřená všemi atributy kultury řeči, schopností vnitřního splynutí s postavou při zachování dokonalého synchronu“. Podstatným kritériem hodnocení je i skutečnost, zda byl umělecký výkon součástí hodnotného audiovizuálního díla, které „neodporuje zásadám lidskosti, mravnosti, kultury a demokracie“.

Slavnostní předání cen probíhá v Přelouči obvykle u příležitosti Dne evropského kulturního dědictví nepříliš vzdáleného „Jeronýmovým dnům“, tentokrát v sobotu 15. září 2001. Nominace poroty (vždy tří návrhů v každé kategorii) uvádíme na vedlejší straně.

Obecně konstatujeme, že přihlášená či k soutěži vyzvaná díla vykázala letos stoupající úroveň, jak ostatně odpovídá současným tendencím v dabingu, který se začíná postupně vzpamatovávat z těžkého šoku způsobeného otevřením ideologických a jiných přehrad počátkem devadesátých let. Tehdy, v náhlé záplavě narychlo dabovaných pořadů, s kterými se měli diváci rychle seznámit a dohnat tak mnohaleté zpoždění, nahradila kvantita kvalitu a narušila tak dosti vysokou úroveň, na niž byli diváci při dabingu, jak ve filmu tak v televizi, zvyklí. Za „dabing“ byl tehdy z komerčních důvodů nejednou vydáván i jedním nebo dvěma spíkry čtený překlad..

Co je tedy možno považovat za dabing? Kategorie se týká především hraných pořadů, tedy uměleckých artefaktů. U dokumentárních děl, byť mluvených více spíkry, hovoříme o českém komentáři, případně o překladu či české verzi. Dabing totiž představuje totální náhradu mluvené řeči (dialogu) cizího hraného pořadu, včetně případné korektury ruchů i použité hudby. Po skončení práce je třeba provést novou „míchačku“ (tedy mixáž) zvukové úrovně všech těchto tří veličin, tedy dialogu, hudby a ruchů, opět v jednotný celek. Divák by neměl být ani na chvíli rušen v dojmu, že pořad nebyl původně realizován v jeho mateřštině. Nejlepší dabing je ten, při němž si ani neuvědomujeme, že to dabing vlastně je.

Samotný dabing pak lze rozlišit na nesynchronní (v kreslených a trikových filmech, v pořadech, kde probíhá veškerý dialog mimo obraz apod.) a synchronní, kdy je nutné nahradit cizí řeč řečí domovskou při dodržení pohybu rtů, mimiky, gest, včetně vyjádření všech záchvěvů duše a podtextu interpretů původní předlohy. Každá původní postava, až snad na drobné epizody, má v solidním dabingu svého českého představitele. Synchronní dabing je nejtěžším druhem práce se zahraniční předlohou, je královnou dabingu a právě ona i její tvůrci (až na malé výjimky, jako právě letos, kdy byla vypsána i kategorie dabingu nesynchronního s pořady trikovými nebo různě komponovanými) soutěží v Přelouči.

Letos je potěšitelný zvláště nástup některých drobnějších studií. U nich je vzestup nejmarkantnější. Nyní již začínají dokonce zcela vážně soutěžit (a někdy i vítězit) nad zavedenými studii.

Zastavme se podrobněji u pořadů navržených do užší soutěže o Cenu JTP za mimořádnou kvalitu překladu a úpravy dabovaného audiovizuálního díla už proto, abyste jim mohli věnovat pozornost v případných reprízách, či při výpůjčce z videopůjčovny, a sami posoudili, v čem se vymykají běžnému průměru, neboť mohou být pro překladatele i jistým vodítkem. V kategorii se rozhodovalo mezi pěti díly, z nichž byly posléze nominovány (jmenujeme abecedně podle názvů, zvítězit tedy může každý z nich):

GRINCH – film určený do filmové distribuce a vyrobený pro Bontonfilm Alfa studiem LS Productions – dabing. Stylizovaná pohádková sci-fi ze světa „kdovíků“, v níž většina mluvených hlavních rolí spočívá na bedrech Borise Rösnera. Nominován je Petr Putna za vynalézavý a neotřelý překlad, z něhož přímo dýchá radost z překládání a hledání hranic možností češtiny (občas je i trochu překračuje, uvážíme-li nemožnost filmového diváka ještě jednou se k textu vrátit). Navíc se jedná o překlad citlivě režírovaný a promyšleně herecky interpretovaný.

HOFFMAN – britský film podle románu a scénáře Ernesta Gablera, zpracovaný Českou televizí a odvysílaný 1. 3. 2001 na 1. programu. Hlavní roli podivínského Benjamina Hoffmana v něm vytvořil Peter Sellers (Vladislav Beneš), jeho mladou partnerku S. Gusacková (Veronika Gajerová). Nominováni jsou Pavel Dominik za překlad a Eva Lavická za synchronní úpravu dialogů. Film je anglickými tvůrci zpracován v jednotvárném schématu: smutný muž – vystrašená dívka a herci vedeni s malým citem pro drobné psychologické nuance, které by pak lépe připravily jejich citové zvraty. O to těžší byla úloha tvůrců dabingu. Zhostili se jí však se ctí. Dabing hovoří znamenitou češtinou, v níž ztěží narazíme na gramatické stopy původního anglického originálu. Úpravu zdobí i velice přesně vypracovaný vnější synchron, pochopení pro styl díla, vnitřní sychron a rytmus řeči filmu.

NEVINNÉ KRUTOSTI (Ridicule) francouzský film z rodu galantních rokokových románů intrik, obdařených hlubším vhledem do lidské psychiky, tentokrát ze dvora Ludvíka XVI. Vyroben a odvysílán Českou televizí. Originál natočen podle scénáře Remiho Waterhouse režisérem Patricem Lecontem se znamenitými výkony Fanny Ardantové (Vilma Cibulková), Charlese Berlinga (Pavel Vondra), Bernarda Gaudeaua (Vladimír Dlouhý), Judith Codrechové (Jitka Ježková) a Jeana Rocheforta (František Němec). Předloha pro dabing sice krásná, ale nesmírně obtížná. Pořad hovoří znamenitou češtinou, a proto jsou za pochopení stylu, uhlazenost výraziva a literární úroveň, i za znamenité a pracné propracování dialogu v častých a velmi početných sborových scénách právem nominovány Kateřina Vinšová za překlad a Helena Čechová za synchronní úpravu dialogů. Kapitolou pro sebe je, v galantní společnosti kdysi tak oblíbený, bonmotů plný básnický souboj. Ne nadarmo k němu dramaturgie (Z. Kopečková) přizvala ke spolupráci na verších Jiřího Pelána. Zhostil se jí skvěle a je třeba jen litovat, že se jako diváci k veršům nemůžeme vracet. Odšumí a jsou v nedohlednu.

Souhrnně: letos bylo z čeho vybírat a za nominované pořady se v žádném případě netřeba stydět. Dobře reprezentují českou dabingovou školu.

 

[Domů][Novinky][O nás][Slevy][Sekce][Akce][Časopis ToP][Slovník roku][Publikace][Databáze členů][Terminologická databáze][Diskusní skupiny][Pro osvěžení][Články][Odkazy]