Poznámka k zajišťování oficiálních překladů právních předpisů ES do českého jazyka

Jiří Pelka

Je rok 2000 a v oblasti revize překladů právních předpisů ES do českého jazyka se u nás mnohé změnilo k lepšímu zejména proto, že na revizi a editování překladů evropské legislativy pracuje v Koordinačním a revizním centru odboru kompatibility s právem ES Úřadu vlády ČR dvacet jazykově a odborně fundovaných revizorů/editorů. Zde se také podle usnesení vlády č. 645/98 ze dne 30. 9. 1998 koncentrují všechny překlady práva ES včetně pracovních překladů vypracovaných na jednotlivých resortech s výjimkou překladů technických předpisů (ty má na starosti ÚNMZ - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví).

Vzhledem k důležitosti jednotné a věcně správné terminologie je široké veřejnosti dána k dispozici bezplatně na Internetu na webové stránce Úřadu vlády databáze přeložených a zrevidovaných předpisů ES a dva slovníky. Při používání těchto slovníků je zapotřebí postupovat opatrně a se znalostí dále uvedených skutečností.

Kromě toho, že v záhlaví stránky ISAP je upozornění na to, že „slovníky jsou určeny jako pomůcka pro legislativní praxi v oblasti sbližování práva ... pro potřebu ministerstev a ostatních správních úřadů a jakékoliv jejich šíření a jiné využití je možné pouze se souhlasem odboru kompatibility s právem ES,“ je třeba si uvědomit, že tyto slovníky byly vypracovány a měly by být používány výhradně směrem do češtiny jako cílového jazyka. Je to proto, že veškerá práce revidování a editování překladů je prováděna směrem z 11 evropských jazyků do češtiny a zpětným překladem je možno dojít k nesprávným výsledkům. Jednotlivé jazykové verze, uveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství, není samozřejmě možné měnit, takže poněkud odvážné pokusy některých překladatelů navrhovat opačným směrem, tj. z češtiny do jiného cílového jazyka ES, jiné termíny jsou naprosto irelevantní.

Je třeba si také uvědomit, že v EU, tak jako v celém překladatelském světě, je základním principem překládání do rodného jazyka. Jiná věc je, že mnozí naši překladatelé více nebo méně tuto zásadu porušují, protože není dostatek překladatelů z češtiny do ostatních jazyků, kteří by byli rodilými mluvčími těchto jazyků a znali dobře češtinu. (Překladatelé a revizoři překladů zaměstnaní v Bruselu v EU se již oficiálně češtinu a další jazyky kandidátských zemí učí - samozřejmě převážně ti, kteří již znají příbuzné jazyky, např. ruštinu, polštinu eventuelně jiné jazyky - aby princip výhradního překládání do rodného jazyka byl v budoucnu dodržen.)

Na webové stránce Úřadu vlády (ISAP) jsou uvedeny dva slovníky: „Čtyřjazyčný slovník práva ES“, který je elektronickou verzí slovníku vydaného LINDE v r. 1999 (vycházela ze slovníků ES vydaných v r. 1983 až 1994, tedy slovník byl již v době vydání 5 až 16 let pozadu). Tento je třeba brát s určitou rezervou, neboť kromě zastaralosti není průběžně aktualizován jako slovník druhý, „Databáze závazných termínů“.

Sestavování „databáze závazných termínů“

„Databáze závazných termínů“ je pracovní, denně se mění a je sestavována kolektivně při revizích a editacích odborných textů z angličtiny, němčiny a francouzštiny do češtiny tak, že se do ní ukládají:

a) odborné výrazy, které překladatelům, revizorům a editorům schvalují příslušné gestorské resorty;

b) právní termíny a obraty, které pomáhají vypracovávat a schvalovat právníci (z Ministerstva spravedlnosti, z odboru kompatibility s právem ES Úřadu vlády ČR a z právních odborů jednotlivých resortů) nebo které jsou nalezeny v platné Sbírce zákonů, resortních předpisech a jiných odborných publikacích; a

c) termíny z ostatních zdrojů (bohemisté z Ústavu pro jazyk český, konzultanti na odborných katedrách vysokých škol a ve výzkumných ústavech apod.).

Specifický charakter překládání acquis communautaire

Zájemci, kteří stránky Úřadu vlády s revidovanými předpisy a se slovníky navštíví a kteří si neuvědomí komplexní charakter překládání a revidování acquis communautaire do češtiny a zejména uvedený princip tvoření databáze směrem do češtiny jako cílového jazyka, mohou pokládat za nesprávnou terminologii, při jejímž vypracování byl brán v úvahu:

a) různý kontext: v určitém kontextu je např. „national“ překládán jednou jako „vnitrostátní“ jindy jako „národní“, nebo „account“ jako „účet“ a v jiném kontextu jako „účetní závěrka“ – v tomto konkrétním případě může být nápomocná německá verze, která anglický termín „national“ rozlišuje na „national“ nebo „innerstaatlich“ a „account“ překládá jako „Rechnung“ nebo „Abschluss“, v jiných případech je nápomocná verze francouzská; kontext je v databázi závazných termínů vyznačen tak, že je uvedeno číslo předpisu a gestorský resort, který termín schválil, případně je uvedena definice termínu a/nebo jiná poznámka;

b) rozdílný stupeň detailnosti a různá metodika: jazykové verze předpisů ES, kterých je jedenáct a které jsou si naprosto rovnoprávné, se někdy liší i obsahově, např. ve výčtu pomocných činností v účetním kontextu je jeden termín v angl. verzi „innovations“, v něm. verzi „Kantinen“ a ve franc. verzi opět „innovations“;

c) probíhající sjednocování dosud nejednotné terminologie - v samotné České republice probíhá sjednocování dosud nejednotné terminologie – např. slaďování terminologie jednotlivých statistických klasifikací (ČSÚ), společného celního sazebníku (MF GŘC), v jednotlivých resortech a terminologie používané ve vnitrostátních právních předpisech vydaných ve Sbírce zákonů; průběžně se také zohledňují změny v právní terminologii, ke kterým došlo v průběhu posledního desetiletí a ke kterým stále dochází (např. zavedení termínu „fúze v nové verzi Obchodního zákoníku, zavedení termínu „kvalitní víno“ namísto dosavadního termínu „jakostní víno apod.).

Subjektivní problémy při vypracovávání termínů

Správné kontextuální a odborné stanovení terminologie představuje jeden z největších problémů při pořizování překladů právních předpisů ES. Kromě výše uvedených objektivních faktorů (a samozřejmě kromě problému, že ne všichni překladatelé mají patřičné znalosti pro překládání z minimálně dvou jazyků EU) existuje problém navrhování závazných termínů ze strany překladatelů v případech, kdy:

a) předpis se týká více resortů: v tomto případě překladatelé zasílají vesměs seznamy závazných termínů pouze úředně stanovenému gestoru, který schválí nebo opraví i termíny tomuto resortu nepříslušející, protože odborně příslušný resort k vyjádření nedostal příležitost. Poté záleží na odhadu revizora a na tom, že tento problém zaregistruje a následně vyřeší, tj. vypracuje nový návrh seznamů závazných termínů na více resortů a čeká na jejich vyjádření. Toto se v určitých oblastech, např. v oblasti statistiky, zemědělství a financí děje poměrně často a představuje to značné časové a pracovní zatížení pro revizory KRC;

b) předpisy na sebe navazující mají stanovené různé gestory: vesměs jde o předpisy spadající pod výše uvedený bod a) se stejnými problémy a k problému došlo z toho důvodu, že předpisy nebyly překládány chronologicky a jednotlivé překlady navazující byly pořizovány rozdílnými resorty;

c) předpisy nemají stanoveného žádného gestora a tento se někdy stanoví sám tím, že požádá o jejich přeložení a/nebo tím, že existuje pracovní překlad vypracovaný v jeho působnosti: v případech, že jde o předpisy obsahující termíny z působnosti jiného resortu nebo z působnosti více resortů nastává opět značné pracovní a časové zatížení pro revizory, kteří se po zjištění takového problému musí postarat o nápravu;

d) předpis je delší a komplexní: často je seznam závazných termínů zaslaných ke schválení příslušnému resortnímu koordinátoru viditelně neúplný a revizoři KRC jsou opět nuceni – v zájmu jednotného používání termínů schválených resorty – postarat se o nové a úplnější vypracování seznamů závazných termínů.

Závěr

Kromě problémů harmonizace terminologie uvnitř ČR, problému správného kontextu a problému metodické rozdílnosti při zpracování jednotlivých jazykových verzí působí na celkovou kvalitu této pracovní databáze i subjektivní lidský faktor na straně revizorů/editorů. S touto databází se denně pracuje a je aktualizována a doplňována, takže výjimečně může dojít k tomu, že při editování českého textu ze tří jazykových verzí se pracovně zanese trojjazyčná originální verze s cílovou českou verzí, přičemž v některé ze zdrojových verzí při přenosu dojde k chybě v hláskování nebo skloňování, nemající vliv na konečnou českou verzi. To vyplývá z toho, že editoři/revizoři znají obvykle dva zdrojové jazyky lépe (A, B) než zbývající třetí (B, C).

Databáze závazných termínů je v koordinačním a revizním centru odboru kompatibility s právem ES Úřadu vlády ČR průběžně kontrolována a pokud se výjimečně chyba ve zdrojovém jazyce najde, je po zjištění okamžitě odstraněna. Připomínky odborné i laické veřejnosti jsou průběžně přijímány a v případě oprávněnosti jsou brány v úvahu a zohledňovány.

 

 

[Domů][Novinky][O nás][Slevy][Sekce][Akce][Časopis ToP][Slovník roku][Publikace][Databáze členů][Terminologická databáze][Diskusní skupiny][Pro osvěžení][Články][Odkazy]